Maturita v kapse

úz sociální péče...

 

1. Charakteristika sociální péče

sociální péče = sociální pomoc – vyvinul se z pojmu chudinská péče

= legislativní termín (používá se v zákoně)

POSTAVENÍ SPE V SYSTÉMU SOC. ZABEZPEČENÍ

SOZ - SPE

• SSP

Soc. pojištění

Důležité pojmy SPE

Životní minimum – společensky uznávaná hranice minimálních zájmů

Sociální potřebnosti – za sociálně potřebného se považuje člověk, jehož příjmy nedosahují úrovně živ. minima, je to člověk, který není schopen zvýšit si svůj příjem vzhledem ke svému věku, zdrav. stavu a jiných vážných důvodů, prací a nelze mu dostatečné příjmy zjistit ani pomocí dávek soc. poj. nebo SSP. Své příjmy si není schopen zajistit sám ani za pomocí rodiny.

Individuální přístup = každý klient SPE je posuzován individuálně ( zkoumá se jeho životní situace, sociální)

• zjišťuje se jeho příjem a schopnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním např. prací

• - pokud je klient posouzen jako soc.potřebný jsou mu poskytnuty dávky SPE, které většinou dorovnávají jeho příjem do živ. minima (existují dávky SPE, které nejsou závislé soc.potřebnosti např. příspěvek na bezbariérovou úpravu bytu)

Sociální dávky (peněžité, věcné), jsou tak velké, aby člověku zajistily jeho základní životní potřeby. Jiné jsou poskytovány za konkrétním účelem, např.příspěvěk na provoz motorového vozidla. O.dávky SPE si klient musí zažádat sám.

Sociální služby – poskytují se v rámci SPE. Jsou určeny sociálně potřebným, ale také určitým skupinám občanů, kteří jsou společensky znevýhodněni ( tzv.cílové skupiny SPE, př.zdravotně postižení, staří občané...)

Princip solidarity – jedná se vzýájemnou pomoc občanů. Jde hlavně o typ solidatity sociáklně silnějších se sociálně slabšími.

CÍLOVÉ SKUPINY SPE

= skupiny občanů, na které SPE zaměřuje svou pozornost.

Důvody:

Jsou to lidé, kteří jsou více ohrženi vznikem chudoby (společensky znevýhodněni)

1. Jsou to lidé, kterří nemají dost sil a prostředků samostatně řešit obtížné životní situace.

Cílové skupiny SPE .

1. rodina a děti ( jde především o rodiče s nezaopatřenými dětmi, o jiné osoby pečující o nezaopatřené děti – pěstouni), děti v náhradní péči ( v péči rodinné – např. pěstounské péči nebo nerodinné – např. dětské domovy, zaměřuje se také na disfunkční rodiny.

2. Těžce zdravotně postižení ( jde o osoby, které nemohou ze zdravotních důvodů vykonávat zaměstnání, vést domácnost(do 69 let), žít nezávislý život (nad 70roků)

3. Staří občané – patří sem bezmocní a lidé starší 70 let

4. osoby vyžadující zvláštní pomoc (jde o osoby, které se náhle ocitly v mimořádně těžké životní situaci – př.požár, záplavy, nebo osoby, které dlouhodobě žijí ve špatných životních podmínkách,př. lidé ze špatných soc.poměrů.

5. Osoby společensky nepřizpůsobivé – jde o osoby, které se nemohou nebo nedovedou přizpůsobit normálnímu životu ve společnosti – lidépropuštěniz lečebny( psychiatrické, protialkoholní), děti odcházející z dětských domovů, lidé propuštěni z výkonu trestu, bezdomovci.

Zvláštní skupinu tvoří členové etnických a národnostních menšin.

FINANCOVÁNÍ SPE

financování dávek SPE – zdrojem financí je státní rozpočet

• financování služeb SPE

• a) nadstandartní soc.služby privátního charakteru, ( klienti si hradí veškeré náklady sami)

• b) standartní soc. služby v zařízeních státního typu

• - zřizovatelé – státní subjekty ( MPSV, kraj. úřad. OÚ)

• - v ústavech SPE a ostatních zařízeních si klienti platí náklady, stravu, bydlení a nezbytné služby ( praní prádla). Často jim prostředky nestačí a zbytek musí doplácet stát. Jinak stát platí provozní náklady zařízení a platy zaměstnanců.

• - s příjmy, které které jsou určeny nesvéprávným osobám v ústavní péči (mentálně postižené děti) hospodaří ústav. Musí je použít k zabezpečení potřeb klienta,kterému náleží.

• - dospělým klientům musí z příjmu zůstat kapesné alespoň ve výši 25% z částky na osobní potřeby (podle životního minima)

100. standartní sociální služby v zařízeních nestátního typu

• nejčastěji je provozují neziskové organizace (nadace, občanská sdružení, církev) nebo obce a kraje v sam. působnosti. Jejich provoz se platíz darů, grantů, soc.fondů,státních dotací nebo z rozpočtu obce nebo kraje. Klienti platí na stravu,, bydlení, nezbytné potřeby. O další úhradě soc.služeb rozhoduje poskytovatel soc.služeb (platí i u B)

500. soc. služby, za které nelze vyžadovat úhradu

1. mimořádné výhody pro zdravotně postižené

2. nezbytné úkony pečovatelské služby

3. výchovná a poradenská péče

4. soc.právní ochrana

Za soc. potřebné občany hradí náklady plně nebo částečně stát. Může požadovat úhradu od osob, které mají vyživovací povinnost vůči klientovi (manžela nebo manželky, rodičů dítěte, děti rodičů, kteří neberou důchod)

FORMY POMOCI

a) HMOTNÁ POMOC = 1) peněžitá úpomoc - peněžité dávky

- bezúročné půjčky

2) věcná pomoc – věcné dary ( oblečení, šk. pomůcky)

b) NEHMOTNÁ POMOC – pomoc službou – soc. služby ( peč.služba, ústavní péče, stravování)

2. PÉČE O OBČANY SE ZDRAV POSTIŽENÍM

Postoj k lidem se zdrav. postižením .

Negativní postoje :

a) z hlediska jednotlivce – zesměšňování, pocity odporu, pohlížíme na zdrav.postiženého

jako na méněcennného člověka, člověk se snaží od zdrav. postiženého distancovat,

nezabývat se jejich problémy, vytěsnit je ze svého života.

b) z hlediska společnosti – segregace zdrav.postižených – vyčlení ho ze společnosti, negativní postoje vůči zdrav. postiženým jsou důsledkem netolerance a diskriminace ve společnosti ( nedosržování základních lidských práv.)

Pozitivní postoje :

a) z hlediska jednotlivce – přijímat zdrav. postiženého takového jaký je, vnímat jeho postižení jako něco co je naprosto normální.

b) z hlediska společnosti – společnost by se měla snažit vyrovnat šance zdravých lidí a postižených lidí na důstojný a plnohodnotný život ( vzdělání, práce).

Integrace zdrav.postižených = snaha začlenit zdravotně postiženého do normálního života ve společnosti, v rámci integrace se snažíme zdrav. postiženého začlenit do prac.procesu, umožnit mu vzdělávat se, aby si mohl sám vést svou domácnost, aby se mohl účastnit společenského dění.

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAV. POSTIŽENÍM

právní prameny – zákon o nezaměstnanosti ( č.1/1991 Sb.)

• vyhláška MPSV o provádění prac. rehabilitace občanů se ZP (115/1992 Sb.)

Každý člověk, tedy i ZP, má právo na práci ( Listina základních práv a svobod „ Člověk má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací ) .

Práce je jedním ze způsobů, jak úspěšně začlenit ZP do společnosti = pracovní integrace == stát a další subjekty podporují zaměstnávají ZP = podporované zaměstnávání .

A. STÁT A STÁTNÍ SUBJEKTY

( MPSV, ÚP )

vytvářejí podmínky pro zaměstnávání ZP, tzn. vytvářejí a provádějí tzv. státní politiku zaměstnanosti

• v rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou vytvářena prac. místa pro ZP, poskytováno prac. poradenství, dotace pro zaměstnavatele, rekvalifikace, atd..

B. NESTÁTNÍ SUBJEKTY

(zaměstnavatelé, neziskové organizace, charita)

provozují chráněné dílny, poradenství, prac. rehabilitace ( v chráněných dílnách, stacionáře)

Pozitivní vliv práce na člověka se ZP :

1. klasická pracovní místa na trhu práce

- jsou určena pro lidi s lehčím ZP, kteří jsou plně samostatní

2. Chráněné dílny a chráněná pracoviště -

-pracuje v nich alespoň 60% občanů se ZP

-chráněné prac.místo může být zřízeno i v domácnosti ZP

- jsou určena pro lidi s větším zdrav. omezením, které jim brání vykonávat práci v běžném prac. prostředí. Často pracují pod dohledem prac. asistenta.

3. Pracovní rehabilitace

- probíhá v různých zařízeních SPE ( ústav SPE, stacionáře)

- je určena pro nesamostatné jedince s těžkým ZP

- vykonávají jen velmi jednoduché manuální prac. činnosti.

MIMOŘÁDNÉ VÝHODY PRO ZP

Poskytují se občanům se zdrav. postižením. Musí jít o těžké tělesné, smyslové nebo mentální postižení a musí podstatně omezovat jejich pohybovou a orientační schopnost.

Občané s těžkým ZP ........... mimořádné výhody I. stupně .....TP

Občané se zvlášť těžkým ZP ...... mimořádné výhody II. stupně ......ZTP

Občané se zvlášť TZP a potřebou průvodce.....MV III. stupně.....ZTP/P

ZP opravňující poskytování MV

1. Průkaz TP

-zkrácená 1 dolní končetina více než 5 cm

-amputace 1 dolní končetiny od kotníku výše

-ztuhlý kolenní nebo kyčelní kloub

-závažná porucha krevního oběhu dolních končetin

-záchvatovitá onemocnění spojená se ztrátou vědomí (epilepsie)

2. Průkaz ZTP

- amputace nebo ochrnutí obou dolních končetin (ne celých) nebo ochrnutí jedné horní a jedné dolní k. , úplné ochrnutí jedné dolní k.

- stavy po )razech nebo nemocech páteře s těžkými poruchami hybnosti

- srdeční vady a onemocnění

- úplná nebo praktická hluchota ( ještě zbytky sluchu)

3. Průkaz ZTP/P

- amputace nebo ochrnutí obou celých dolních ( i horních ) končetin

- mentální postižení ( středně těžké i těžké)

- úplná nebo praktická slepota obou očí

- úplná nebo praktická hluchota, u dětí do skončení povinné školní docházky

DRUHY MIMOŘÁDNÝCH VÝHOD PRO ZP

1. Průkaz TP

a) Nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích ( neplatí u místenkových míst)

b) Nárok na přednost při projednávání jejich záležitostí např. na úřadech – nepatří sem nákup nebo ošetření ve zdrav. zař.

2. Průkaz ZTP

a) Totéž co u 1. stupně

b) 75% sleva jízdného ve 2. třídě os. vlaku a rychlíku a 75 % sleva u autobusové dopravy

c) Nárok na bezplatnou dopravu u MHD

500. Sleva na divadelní, filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce

3. Průkaz ZTP/P

a) stejné jako u ZTP a TP

b) bezplatná doprava průvodce v hromadné dopravě , poloviční sleva jízdného ve vlaku i autobusu, sleva na kulturní a sportovní akce

100. u nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, ale bez průvodce
     

DENNÍ POBYTY PRO ZP ( STACIONÁŘE )

• jsou určené pro občany se ZP, kteří jsou tělesně, mentálně, smyslově postiženi .

• jsou to klienti, kteří jsou normálně v domácí péči, pokud se o ně nemohou rodinní příslušníci v průběhu dne starat, mohou využít služeb stacionáře, kde mohou ZP na tuto dobu umístit

• ve stacionáři je o klienty komplexně postaráno

OTÁZKY :

1. Kdo provozuje stacionář? Jaké subjekty?

2. Jak jsou financovány pobyty ve stacionáři?

3. Jak dlouho je v provozu? Do kolika hodin mívají otevřeno?

4. Jaké soc.služby jsou ve stacionáři poskytovány?

5. Jaké stacionáře jsou v Brně a na co se zaměřují?

1. Charity ( sdružení Česká katolická charita), nestátní organizace.

2. Stravu platí rodiče nebo sami, příspěvky, příjmy z prodeje výrobků, fin. prostředky z nadací, členské příspěvky, granty, dotace, dary FO a PO, částečně hradí zdrav. pojišťovna.

3. 6. 00 – 16.00 hod. PO – PÁ Brněnské

4. Logopedická, zdravotní, rehabilitační, lékařská, ošetřovatelská, výchovná péče

5. Dětský rehabilitační stacionář Brno

Stacionář Naděje

OSOBNÍ ASISTENCE

• Druh SPE ( soc. služba) umožňující člověku se zdrav. postižením ( nejčastěji s tělesným, smyslovým, eventuálně mentálním postižením) , který by jinak musel žít v ústavu, aby mohl žít společně se svojí rodinou nebo vést samostatný život, např. v chráněném bytě.

• osobní asistenci si vykonává osobní asistent

• jeho funkce se musí přizpůsobit požadavkům klienta

Osobní asistent :

a) provádí celodenní domácí péči ( pomoc při oblékání, provádění základní hygieny)

b) funguje jako společník ( provádí dohled, doprovází klienta za kulturou, k lékaři, na úřad, obstarává nákupy apod.)

• Institut osobního asistenta není legislativně upraven == neexistuje zákonný nárok na tuto službu, a proto je poskytování osobní asistence plně v rukou nestátních neziskových organizací

• Jsou to hlavně obč. sdružení, která získávají fin. podporu např. od MPSV, místních úřadů, sponzorů, nadace.

• Obč. sdružení zprostředkovávají kontakt mezi asistentem a klientem. Uzavírají s osob. asistentem prac.smlouvu nebo dohodu o provedené práce. Osobní asistent placen na hodinu osobní asistence. Klient si osobní asistenci platí sám nebo jeho rodina.
  

3. PÉČE O RODINU

Klasický model rodiny - manželé, kteří mají děti.

Funkce rodiny :

a) biologická ( reprodukční)

b) výchovná a vzdělávací

100. sociální – socializační

- ekonomická

-rodina jako subjekt SPE

• d) emocionální

VÝVOJOVÉ FÁZE RODINY

Oficiálnímu založení rodiny předchází volba partnera a sňatek.

1. RODINA S PŘEDŠKOLNÍM DÍTĚTEM

• dítě je plně odkázáno na rodičovskou péči – je nejzranitelnější, zanedbání péče ohrožuje dítě na životě

• vztah rodičů k dítěti se utváří už před porodem ( nechtěné dítě)

• v životě dítěte je hlavně důležitý kontakt s matkou, nepřítomnost matky je pro dítě velký stres (objeví se u dítěte separační úzkost)

• dítě se rychle vyvíjí, učí se komunikovat, mezi dítětem a rodičem vznikají pevné citové vazby

• péče o malé dítě je pro rodiče zátěžová situace, objevuje se spousta nových povinností ( zvlášť u 1. dítěte)== nebezpečí 1.manželské krize – partnerka začíná být viděna realisticky ( slábne období zamilovanosti), partner/ka více vnímá špatné char. rysy toho druhého a začínají vadit.

2. RODINA SE ŠKOLNÍM I A DOSPÍVAJÍCÍMI DĚTMI

-mateřská škola usnadňuje dětem přechod do nového soc. prostředí (ZŠ)

- před nástupem do ZŠ se testuje školní znalost

• když je dítě nezralé, tak se hůř učí, špatně se zařadí do školního kolektivu

• ve škole si dítě vytváří nové vztahy ( formální – učitel – žák, neformální – kamarádské), učí se novým soc. rolím.

• vztah rodiče k dítěti ovlivňuje do jisté míry úspěšnost détěte ve škole

• rodiče se v dětech vidí a chtějí, aby byly co nejlepší == neúspěch ve škole je pro dítě stresující situace, může se objevit záškoláctví, šikana, strach z reakce rodičů, výchovné problémy

• v období dospívání se pro dítě stává důležitou vrstevnická skupiny a rodiny ustupuje do pozadí ( problém jsou drogy, loupeže, kriminalita)

• pro dospívající je tipické černobílé hodnocení světa a kritický postoj vůči autoritám

• někdy dospívání probíhá docela nenápadně, jindy dosti bouřlivě, takže může vést ke konfliktům mezi dítětem a rodiči, vyjímečně může dojít k vážnému narušení rodinných vztahů ( např. dítě odejde od rodiny)

3. RODINA VE FÁZI OPUŠTĚNÉHO HNÍZDA

• děti se osamostatní a opouštějí rodinu

• rodiče mají najednou více času a mohou se naplno věnovat práci, koníčkům a zlepšovat své. soc. kontakty mimo rodinu

• nebezpečí manželské krize, hlavně u manželů, kteří spolu zůstali jen kvůli dětem, často končí rozvodem

• jak rodiče stárnou == závislí na dětech == nebezpečí soc. izolace starých lidí, když se děti distancují od rodičů

DÚLEŽITÉ POJMY

1. Orientační rodiny je rodina, do které se narodíme a trávíme v ní své dětství.

2. pokreační rodina – rodina, kterou sami zakládáme a vychováváme v ní své děti

Mezi orientační a pokreační rodinou dochází k přenosu chování, zvyklostí a rodinných tradic.

3. Rodičovská autorita – je nezbytná pro správný psychický vývoj dítěte, děti jsou nezralé a potřebují vedení rodičů, děti se musí naučit rozeznávat špatné od dobrého, učí se základním pravidlům chování

- rodiče toho docílí přiměřenným odměňováním a trestáním dítěte

4. Autoritativní výchova – špatný styl výchovy, rodiče jsou příliš tvrdí a zneužívají svou moc – nepřiměřeně dítě trestají , kasárenský režim, nedávají mu žádnou volnost, musí za každou cenu poslouchat, kladou na dítě přemrštěné nároky, nerespektují jeho potřeby.

RODINNÉ KRIZE

a) kritická stádia související s vývojovými stádii rodiny a vývojem dětí

jsou to situace, které jsou předvídatelné

b) Náhlé nečekané události

• úmrtí, onemocnění v rodině, špatná finanční situace z důvodu ztráty zaměstnání, zaměstnanosti, změna bydliště – nepředvídatelné

100. manželské krize

• situace předvídatelné i nepředvídatelné ( nejčastěji období po 3, 7 a 10 letech manželství )

• nevěra, nespokojenost v sexu, bezdětnost

RODINNÁ SÍŤ ( SOCIÁLNÍ SÍŤ )

zmenšující se soc. síť je vždy špatným znamením. Čím je menší, tím má člověk nebo jeho rodiny větší problémy vypořádat se s náročnou životní situací

• důležitá není jenom četnost, ale také kvalita sociálního vztahu

• příčiny zmenšování soc.sítě : rozovd, konflikty mezi příbuznými, uzavřenost rodiny, chudoba, úmrtí, stěhování, apod.

FUNKČNÍ RODINA

= rodina, která optimálně plní své funkce – reprodukční, biologická, výchovná a vzdělávací, sociální...

• vztahy v rodině jsou harmonické, rodiče i děti plní vůči sobě své povinnosti ( viz zákon o rodině)

• rodina je schopna úspěšně řešit své problémy

DISFUNKČNÍ RODINA

• nedostatečně plní své funkce nebo některé z nich neplní vůbec

• vztahy v rodině jsou narušené ( hádky, napjatá atmosféra, zatahování dětí do konfliktů mezi rodiči, nevšímavost), může se zde vyskytovat nějaký sociálně patologický jev ( týrání, zneužívání, zanedbávání, toxikománie, alkoholismus)

• rodiče a děti často vůči sobě neplní své povinnosti

• členové rodiny nedokážou držet pospolu a společně řešit své problémy

AFUNKČNÍ RODINA

• neplní žádnou funkci, malé děti jsou v této rodině přímo ohroženy na životě ( těžké zanedbání)

KLINICKÁ RODINA

Jsou rodiny se specifickými problémy, které vedou nebo mohou vést k disfunkci rodiny, př. rodiny se zanedbaným, týraným, zneužívaným dítětem, rodiny se zdrav. postiženým členem, s mladistvým delikventem, rodiny svobodných matek, se závislým členem. rozpadající se rodiny – rozvod.

PEDAGOGICKO- PSYCHOLOGICKÁ PORADNA

• diagnostikuje a pomáhá řešit výukové problémy dětí a výchovné problémy dětí, kde pomáhá při profesní orientaci studentů a poskytuje metodickou pomoc pedagogům a psychologům v různých zařízeních péče o dítě

• v poradně se diagnostikuje např. školní zralost, výukové problémy ( různé dis poruchy – dislexie, disgrafie, diskalkulie, dispraxe, syndrom nepozornosti a hyperaktivity) , výchovné problémy ( různé problémy v chování – syndrom nepozornosti).

DIAGNOSTICKÉ METODY

1. RODINNÁ ANAMNÉZA

2. ŠKOLNÍ ANAMNÉZA ( školní prospěch, chování dítěte ve škole, vztahy ve třídě)

3. SICIOMETRIE ( IQ testy na zjišťování dovedností a schopností , osobnostní testy std., pozorování, dotazník, zjišťování soc.vztahů ve třídě, v rodině.

4. PSYCHOLOGICKÉ TESTY ( osobnostní testy, IQ testy, testy na schopnost a dovednost dětí atd.)

5. DOTAZNÍKY

6. ROZHOVOR A POZOROVÁNÍ

7. ZJIŠŤOVÁNÍ SOC.VZTAHU ( vrodině, ve třídě, mezi kamarády)

• řešení problémů probíhá pomocí konzultací s psychologem nebo spec. pedagogem, v hromadných informačních sezeních, spolupráce as rodinou, s pediatry, školami, orgány péče o dítě.
  

4. PÉČE O DÍTĚ

NÁHRADNÍ PÉČE

== péče nahrazující péči vlastních ( biologických) rodičů v případech, kdy vlastní rodič :

a) zemře

b) o dítě nechce, nemůže, neumí pečovatelské

100. o dítě pečuje nevhodným způsobem nebo o něj nepečuje

FORMY NÁHRADNÍ PÉČE

A) NERODINNÁ

• probíhá v uměle vytvořeném prostředí ústavu, patří sem tyto ústavy :

1. kojenecké ústavy a dětské domovy při kojeneckých ústavech

• kojenecké ústavy jsou pro děti do 1 roku a dětské domovy pro děti do 3 let

• kojenecký ústav je zřizován ministerstvem zdravotnictví a dětský domov min. školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT)

2. dětské domovy – jsou určené pro děti od 3 – 18 let

• ústavní zařízení zřizované MŠMT

• existují dětské domovy klasického a rodinného typu

• dětské domovy rod.typu řadíme svým charakterem do rodinné formy náhradní péče

3.Domy na půli cesty – azylové zařízení SPE (MPSV)

4. Diagnostické a výchovné ústavy

• jsou to ústavní zařízení zřizované MŠMT, kde probíhá ústavní a ochranná výchova a diagnostika problémů dítěte.

B) RODINNÁ

• probíhá v přirozeném rodinném prostředí nebo v prostředí malé skupiny, která se rodině podobá

Patří sem tyto formy péče:

1. Adopce (osvojení)

2. Pěstounská péče individuální

• pěstounem může být jednotlivec nebo manželský pár

3. Pěstounská péče kolektivní

• probíhá ve zvláštních zařízeních a vykonávají ji profesionální pěstounské manželské páry nebo pěstounky v SOS vesničkách

4. Dětské domovy rodinného typu

• 5. Poručnictví

•  

VÝHODY R. NÁHRADNÍ PÉČE

• nejlepší formou je adopce, pěstounská péče individuální a na konec kolektiv

Výhody :

vytváří se citová vazba k jednomu člověku ( vychovatelé se nestřídají jako v dět.domově), přirozené rodinné prostředí ( větší intimity prostředí, optimálnější uspokojování psychických potřeb dětí, např. Bezpečí, jistoty, lásky, potřeby zájmů o sovu osobu ( dítě není anonimní), přirozená rodičovská autorita, přirozené vzorce chování, optimální socializace, rodina je heterogenní skupina (různorodá), členové rodiny jsou různého pohlaví, věku, mají různé postavení v rodině = rodinná hierarchie == dítě má také své postavení.

NEVÝHODY NERODINNÉ NÁHRADNÍ PÉČE

• nejhorší formou jsou dětské domovy klasického typu

• nevýhody: střídání vychovatelů ( nemůže si vytvořit pevnou citovou vazbu na dospělého), časté změny prostředí ( narušení pocitu jistoty a bezpečí), přísný až kasárenský režim, život ve velkých skupinách ( nedostatek intimity), skupiny jsou příliš homogenní ( děvčata a chlapci jsou separováni, žijí spolu děti přibližně stejného věku).

• to vše vede k psychické deprimaci dětí

• psychická deprimace = dlouhodobé psychické strádání dítěte, hlavně v citové rovině ( citová). je to nedostatek citových podnětů – lásky, psychické podpory , pozornosti.

•  

POJEM DÍTĚ

Nezletilý == dítě do 18 let věku

• podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí

• podle úmluvy o právech dítěte

a) do 15 let – dítě

b) od 15 let – mladiství ( hranice trestní odpovědnosti)

Nezaopatřené dítě =

= podle zákona o státní soc. podpoře

= dítě do ukončení povinné školní docházky a po té, nejdéle do 26 let, jestliže :

a) studuje

b) nemůže studovat nebo pracovat pro nemoc nebo úraz a není poživatelem plného ID

100. důvodu invalidity nemůže soustavně pracovat a není poživatelem plného ID

• nezaopatřené je i dítě po skončení povinné školní docházky do 18 roku, které je vedeno v evidenci úřadu práce a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci
  

 

5. PÉČE O STARÉ OBČANY

PŘIROZENÉ ZMĚNY VE STÁŘÍ

• Musíme odlišit zdravé stáří od nemocného stáří (patologické)

• nemocné stáří znamená, že se u seniora objevují změny, které nejsou tipické pro přirozené stárnutí organismu, ale jsou spíše důsledkem špatného živ. stylu nebo vážného onemocnění seniora ( alzheimrova choroba) .

Změny ve stáří dělíme :

A) BIOLOGICKÉ - menopauza, šednutí a vypadávání vlasů

B) PSYCHICKÉ - zhoršení paměti, sklony k depresím

100. SOCIÁLNÍ - osamělost, závislost na péči

A) BIOLOGICKÉ ZMĚNY VE STÁŘÍ

• Úbytek funkčních tkání, např. svalové hmoty (svalová atrofie)

• Zpomalování a úbytek funkcí orgánů (příčinou jsou degenerativní změny v organizmu a jeho opotřebování), např. zpomalení motoriky, zhoršení sluchu a zraku

• Snížení výkonnosti

• Větší unavitelnost

• Snížená odolnost proti infekcím, delší rekonvalescence po nemoci

• Zpomalování metabolizmu

• Zhoršení regenerativní schopnosti organizmu, špatně hojící se poranění

• Zpomalení činnosti CNS

• Šednutí a vypadávání vlasů

• Kůže je tenčí, křehká, často dochází k poraněním a podlitiny

• Objevují se onemocnění související s vysokým věkem – arterioskleróza, osteoporóza, onemocnění kloubů (revmatoidní artritída, artróza)

• Nebezpečí poškození organizmu nadměrným užíváním léků

• Výskyt více nemocí najednou, častá chronická onemocnění (opakující se)

B) PSYCHICKÉ

a) zhoršují se

• klesá životní elán a vitalita

• zpomalení psychomotorického tempa

• slábnutí tvůrčích schopností

• zhoršuje se sociabilita ( navazování nových kontaktů a udržování soc. vztahů)

• zvyšuje se nedůvěra

• ovlivnitelnost, lehkomyslnost

• klesá sebedůvěra

• roste nejistota a úzkost v cizím prostředí, ale i mezi známými lidmi

• zhoršuje se přizpůsobivost

• oslabuje se estetické, etické a sociální cítění

• zhoršuje se schopnost zapamatování a vybavování, zhoršuje se krátkodobá paměť

• rigidní myšlení a jednání – neradi mění své názory a ulpívají na zvycích

• mohou trpět poruchou soustředění

• přehnaná starostlivost až úzkostlivost

• sklony ke smutku a depresím

• zvýraznění negativních vlastností

• psychická nedoslýchavost == senior potřebuje delší čas na porozumění toho, co mu druzí říkají

b) nemění se

intelekt, jazykové schopnosti ( slovní zásoba)

c) Zlepšují se :

• trpělivost

• schopnost úsudku, životní nadhled

• zájem o společenské dění

C) SOCIÁLNÍ PROBLÉMY SENIORU

1. Nesoběstačnost ( bezmocnost) – je to nutnost dohledu a péče jiné osoby

2. Sociální izolace ( osamělost ) - senior se od ostatních izoluje sám, např. z důvodu fyzické nebo psychické nemoci nebo je izolován svým okolím ( umístěn do domova důchodců)

Důvody osamělosti :

a) psychické – jsou to osobní pohnutky způsobené fyzickou nebo psychickou nemocí ( nízké sebevědomí, deprese, strach z reakce okolí )

b) rodinné – špatné vztahy v rodině, neschopnost komunikace, chybějící vůle postarat se o seniora, změny v osobnosti seniora

c) Společenské – senior je vnímám spíše jako přítěž, ve společnosti je snaha vyloučit ho z běžného spol. života

500. výrazné zmenšování soc. sítě – úmrtí členů rodiny, přátel, odchod z prac. kolektivu

DEMOGRAFIE STÁŘÍ

Věková struktura populace

senioři

dospělí

děti

Tato struktura je společensky nevýhodná, jedná se o stárnutí populace.

Průměrný věk dožití :

v r. 2003

u mužů 72 let

u žen 78,5 let

Úmrtnost ( mortalita )

hrubá míra úmrtnosti = počet zemřelých na 1000 obyvatel za 1 rok

• v r. 2003 == hr. míra úmrtnosti 10,9/1000/rok == celkem zemřelo v ČR 111 288 lidí

• je důležitým ukazatelem zdrav. stavu občanů v ČR

DOMÁCÍ PÉČE O SENIORY

== o seniora je pečováno v domácnosti, není vytržen ze známého rodinného prostředí

a) LAICKÁ ( Hame help) – o seniora pečují a ošetřují ho členové rodiny nebo vypomáhají přátelé, známí, sousedé

b) ODBORNÁ ( Home care = odborná oš. péče, peč. služba)

• patří do terénní soc. péče

• o seniora pečují a ošetřují ho lidé, kteří jsou pro tuto práci vyškoleni

TYPY KLIENTU V DOMÁCÍ PÉČI

a) senior vyžadující občasnou péči, kterou rodiny zvládá bez větších problémů ( intermitentní péče )

b) senior vyžadující dlouhodobou až trvalou péči, kterou by rodiny bez podpory a pomoci z vnějšku nezvládla

ZÁSADY V DOM. PÉČI

a) pokud je to možné mělo by být o seniora pečováno v domácnosti a až v krajním případě by měl být umístěn v některém ústavním zařízení pro seniory

b) rodiny musí chtít, umět a moci se o seniora postarat

DRUHY POMOCI V DOM. PÉČI

a) finanční pomoc

• invalidní důchod – může být zvýšen o bezmocnost

• příspěvek při péči o osobu blízkou a jinou

• příspěvky SPE pro ZP a seniory ( příspěvek na zakoupení zvláštních pomůcek)

b) pomoc službou

pečovatelská služba – spočívá v péči o hygienu, roznášce jídla a jiných úkonech peč.služby. Poskytuje se klientům v domácnosti nebo klientům v některých zařízeních SPE ( v domech s peč. službou, domovinkách)

home car – odborná ošetřovatelská péče. Spočívá v provádění náročnějších ošetřovatelských úkonů ( aplikace injekcí, převazy) Vykonávají ji zdrav. sestry.

Nabízejí ji agentury home car, zdrav. zařízení, peč.služba.

• přechodný pobyt – respitní péče – uvolnění, ulehčení. Zdrav. zařízení nebo peč. převezme dlouhodobě nemocného seniora do péče na přechodnou dobu.

• denní pobyty – patří sem domovinky – zařízení SPE, slouží k dennímu pobytu seniorů. kteří jsou jinak v domácí péči

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA

• teréní odborná soc.služba, která spočívá v provádění peč. úkonů, v domácnostech občanů nebo v zařízeních peč. služby nebo jiných zařízeních SPE

je poskytována dětem, těžce nemocným a starým občanům

• poskytuje se bezplatně nebo za částečnou nebo úplnou úhradu

• peč. službu poskytují svým občanům obce nebo kraje nebo další nestátní subjekty SPE

1) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA O STARÉ A POSTIŽENÉ OBČANY

• je určena klientům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domásnosti nebo potřebují péči či ošetření jiné osoby

• jde o situace, kdy jim tuto péči nemohou zajistit rodinní příslušníci ( např. z časových důvodů) nebo jde o osamělé osoby

• je posjytována na základě doporučení lékaře

• úkony: např. základní úklid domácnosti, obstarání nákupů, dovážka jídla, praní prádla, provádění jednotlivých ošetřovatelských úkonů, ( aplikace inzulinu, péče o hygienu, ošetřování proleženin), doprovod k lékaři, na vycházky, dohled

• bezplatně se peč. služba poskytuje soc. potřebným občanům, účastníkům odboje a jejím pozůstalým manželům starším 70 let

• posjytuje se buď v domácnosti nebo formou přechodného denního pobytu nebo formou dlouhodobého pobytu v domech s peč. službou

2. PEČ: SLUŽBA PRO DĚTI

• je určena dětem jejichž rodiče a jiné za ně odpovědné osoby jim nemohou zabezpečit z vážných důvodů potřebnou péči

za vážné důvody se považuje:

a) nemoc, rekonvalescence, lázeňská léčba, úmrtí

b) porod, 6-nedělí, při péči o 3 a více dětí předškolního věku

100. těžké ZP rodičů

vyjímečně při nástupu osamělého rodiče do zaměstnání, protože vyčerpal podporu při ošetřování člena rodiny

- poskytuje se v bytě rodičů, v bytě pracovníka peč. služby nebo ve stanici peč. služby pro děti

- Poskytuje se vždy :

a) v rodinách, kdy se současně narodily 3 a více dětí nebo v rozmezí dvou let opakovaně dvojčata

b) v rodinách, kde je dlouhodobě TZP dítě, které vyžaduje mimořádnou péči

- bezplatně se poskytuje soc. potřebným rodinám s nezaopatřenými dětmi a rodinám, kde se narodily dvojčata a vícerčata nebo ve dvou letech dvojčata.

ZAŘÍZENÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

DOMOVINKY = zařízení pro denní pobyt seniorů a TZP osob, umožňující rodinám svěřit péči o seniora zaměstnancům domovinky po dobu, kdy jsou rodinní příslušníci v zaměstnání.

• provádí se komplexní péče o seniora

• peč. úkony, pohybová aktivita, muzikoterapie, ergoterapie – pracovní terapie

STŘEDISKA OSOBNÍ HYGIENY = zařízení, které poskytuje hygienickou péči seniorům a TZP pokud jim tato péče nemůže být zajištěna v domácnosti.

Hygienické úkony provádí pečovatelky ve středisku nebo je chodí provádět do terénu.

DUM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU = jsou to nájemní bytové domy určené pro dlouhodobý pobyt klientů.

• Klienti jsou senioři, kteří pobírají starobní nebo plný invalidní důchod.

• Musí to být klienti, u kterých není nutná soustavná péče 2. osoby

• Do těcho bytů dochází pečovatelka jako do klasické domácnosti.

DALŠÍ SLUŽBY A ZAŘÍZENÍ PROVOZOVANÉ V RÁMCI PEČ. SLUŽBY

1. prádelny – obstarávají praní prádla pro klienty PS a jehorozvážení

2. jídelny – společně se zde klienti stravují a rozváží se odsud obědy pro klienty PS

3. rozvoz obědů – auty se rozváží obyčejná i dietní do domácnosti nebo do zařízení PS

4. klub důchodců – je to zařízení určené k setkávání a trávení volného času seniorů, důchodci si zde sami pořádají besedy, výlety, posezení

5. přechodné pobyty – jsou určené :

a) pro osamělé osoby, které ze zdrav. důvodů nemohou zůstat v domácnosti a nemohou být umístěny ve zdrav. zařízení a není pro ně místo v domovech důchodců a jejich potřeby nemohou být plně zabezpečeny PS

b) pro rodiny pečující o seniory z důvodů dovolené nebo rekonstrukce bytu max. po dobu 3 měsíců.

100. pro děvčata odcházející z DD

HOME CARE = terénní, odborná ošetřovatelská péče, která je nejčastěji poskytována nestátními zdrav. zařízeními nebo tzv. agenturami HOME CARE.

• Nejznámější HOME CARE má centrum v Praze, pobočky v Jihlavě, Kladně, úUstí nad Labem, HK

• V Brně je ošetřovatelská péče poskytovaná především v rámci peč. služby

• Činnost agentur HOME CARE

zaměstnanci – zdrav. sestry, pracovníci dispečinku

péče je poskytována nepřetržitě

DRUHY PÉČE

a) domácí hospitalizace – je určená pacientům, kteří jsou propuštěni z nemocnice do domácí péče, kde dokončí svou rekonvalescenci za asistence zdrav. sestry.

Trvá maximálně 14 dnů, hrazena ze zdrav. pojišťovny, ordinuje ji lékař, který propouští pacienta z nemocnice.

b) dlouhodobá péče pro chronicky nemocné pacienty

• je určena pacientům, kteří sice nevyžadují pobyt v nemocnici, ale jejich zdrav. stav vyžaduje dlouhodobou a pravidelnou péči zdrav. sestry

• ordinuje ji praktický lékař, je hrazena ze zdrav.poj. ( max. 3 hodiny za den)

Úhrada ošetřovatelské péče:

a) je hrazena plně ze zdrav. pojištění ( péče předepsaná lékařem na speciálním formuláři vydaném zdrav. pojišťovnou )

b) je plně hrazena klientem ( péče o kterou klient požádá na víc mimo lékařský předpis + zdrav.materiál

ÚSTAVNÍ PÉČE PRO SENIORY

ZAŘÍZENÍ ÚSTAVNÍ PÉČE PRO SENIORY

a) Zdrav. ústavní zařízení

• jsou to LDN a Hospic

• jsou to zařízení určená pro klienty, kteří jsou dlouhodobě chronicky nemocní a kteří vyžadují stálou péči a pro klienty v terminálním stádiu nevyléčitelné nemoci

• gerontopsychiatrie – oddělení v psychiatrických léčebnách, kde jsou umístěni klienti ( senioři ) trpící vážnou duševní chorobou např. demencí a jsou ve stavu, kdy se už sami o sebe nedokážou postarat

• sociální hospitalizace – je to pobyt seniora ve zdrav. zařízení i po té, co už pominula zdrav. indikace ( nebo už nepotřebuje lékařskou péči). Díky nedostatku terénní SPE nebo osamělosti zůstává senior ve zdrav. zařízení i když by mohl být propuštěn do domácí péče.

b) ÚSTAVNÍ ZAŘÍZENÍ SPE

= ústavní zařízení pro seniory

zdrav. ústavní zařízení

• Domov důchodců je zařízení určené pro dlouhodobý pobyt seniorů, kteří dosáhli důchodového věku a kteří potřebují vzhledem ke špatnému zdrav. stavu komplexní péči, do domova důchodců mohou být vyjímečně přijati i další občané, kteří potřebují komplexní péči a nelze jim tuto péči poskytnout v jiném zařízení ani doma, např. mladší lidé s duševní chorobou, demencí, nemohou zde být občané, jejichž zdrav. stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdrav. zařízení.

• Domov – penzion pro důchodce – jsou to zařízení pro dlouhodobý pobyt seniorů, kteří dosáhli důchod. věku a občanů, kteří jsou plně invalidní, ale nepotřebují komplexní péči. Jsou zde přijímáni občané, kteří jsou schopni se ve vhodně upravených podmínkách penzionu vést poměrně samostatný život ( bezbariérová úprava zařízení, možnost pečovatelské služby)

6. PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

• Smrt může být tragická ( autonehoda, sebevražda, požár) , náhlá ( např. zástava srdce ) nebo dlouhodobá

Sociální smrt – je to stav, kdy nemocný člověk rychle chátrá a úmírá v důsledku osamělosti a špatných soc. podmínek

Projevy umírání jsou do jisté míry individuální, záleží na druhu onemocnění, osobnosti umírajícího, na prostředí, ve kterém se nachází.

3 fáze umírání

1. AGÓNIE

• ochabování celého organismu, selhávání hlavně ledvin a jater, jsou zachovány základní životní funkce – dýchání, srdeční činnost, činnost mozku, funkce krevního oběhu, schopnost termoregulace. Funkce selhávajících orgánů může být na čas upravena pomocí léků, infuzí, přístrojů.

2. KLINICKÁ SMRT

• selhávání základních životních funkcí

• dýchání, činnost srdce a krevního oběhu lze udržet pouze pomocí lékařských přístrojů

• přesto dříve nebo později dochází k odumření mozkové tkáně

3 BIOLOGICKÁ SMRT

• mozková smrt – mozek již nevykazuje žádnou aktivitu

LDN – LÉČEBNA DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH

• probíhá v ní tzc. geriatrická péče

Geriatrie = medicínský obor, zabývající se nemocemi spojenými s psychickým věkem, jejich příčinami, projevy a léčbou.

Geriatrická péče se poskytuje dlouhodobě nemocným seniorům ( nad 65 let)

• V léčebně jsou lůžka ošetřovatelského a rehabilitačního typu

• Geriatrická péče je zaměřena na léčbu více nemocí najednou ( polymorbidita = senioři trpí více onemocněními najednou )

•  

• v LDN bývají tato 3 oddělení :

1. Doléčovací a rehabilitační

• cílem je obnovení mobiliti, soběstačnosti a sebeobslužnosti pacienta

•  

2) Oddělení dlouhodobě nemocných

• je zde poskytována stálá ošetřovatelská péče

• jsou zde pacienti s chronickými onemocněními

3. Oddělení poliativní medicíny

• probíhá zde poliativní péče, která spočívá v léčbě bolesti a dalších příznaků nemoci

• jsou zde pacienti s neléčitelnou nemocí

Nejčastější druhy onemocnění klientů LDN

a) akutní stavy po centrýlní mozkové příhodě

b) onemocnění psychiatrického charakteru, např. demence

100. chronická onemocnění ( žaludek, střeva, slinivka, srdečně-cévní onemocnění - ( angína pektoris), onemocnění dýchacího ústrojí - ( bronchitida, rozedma plic), metabolická onemocnění - ( onemocnění jater, ledvin, trávicího ústrojí, žláze s vnitřní sekrecí)

• onemocnění pohyb. ústrojí – srtróza, revmatická artritida.

500. poúrazové a pooperační stavy (operace kyčle)

e) pacienti v komatu

f) onkologické onemocnění

Sociální práce s klienty LDN

• Snaha zajistit pacientům domácí péči a zprostředkovat jim návrat do běžného života, pokud se to nepodaří zprostředkovat jim kontakt alespoň s rodinou a zajistit jim kvalitní komplexní péči, tzn. dostatek komunikace a psychické podpory a smysluplnou náplň volného času.

Možnosti domácí péče pro pacienty propuštěné z LDN :

a) terénní peč. služba a ošetřovatelská péče

b) přechodné pobyty

HOSPIC

• Je to zdravotnicko – sociální zařízení / spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, klade se zde důraz na soc. práci s pacientem, které poskytuje především poliativní péči lidem v terminálním stádiu nevyléčitelné nemoci.

• Poliativní péče = péče o pacienty v terminálním stádiu nevyléčitelné nemoci ( když byly vyčerpány všechny možnosti léčby ), která spočívá v tišení bolesti a léčbě dalších příznaků těchto onemocnění (kašel, zvracení, průjem,zácpy, krvácení,dušnost)

také poskytuje komplexní péči lidem, kteří trpí chronickými bolestivými stavy různého původu

• poliativní péče je součástí komplexní péče o klienta ( BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ+DUCHOVNÍ PÉČE)

BIO = jde vlastně o poliativní péči – ošetřování pacienta a léčba příznaků nemoci

PSYCHO = péče o psychiku klienta – do hospice dochází psycholog, psychická podpora od blízkých, kteří mohou být klientovi kdykoliv na blízku (mohou v něm být i ubytováni), pečovatelky, sestry a další zaměstnanci jsou školeni k tomu, jak vyjadřovat psychickou podporu pacientovi a jeho blízkým.

SOCIÁLNÍ = zajišťování kontaktu s rodinou klienta, poradenství, organizování domácí hospicové péče atd.

DUCHOVNÍ = zabezpečování duchovní útěchy, dochází tam duchovní, který s pacienty mluví, pořádá bohoslužby

ZAMĚSTNANCI HOSPICE

• Lékaři, zdrav. sestry, pečovatelky, soc. prac., duchovní, dobrovolníci

• práce v hospici je spíše posláním

• motivací je láska k člověku a ochota pomáhat potřebným

• po smrti klienta hospicová péče nekončí, hospic poskytuje poradenství pozůstalým ohledně pohřbu a posledních věcí zesnulého a poskytuje jim psychickou podporu, např. formou korespondence

FORMY HOSPICOVÉ PÉČE

a) ústavní péče v hospici

b) domácí hospicová péče

• pečovatelé nebo zdrav. sestry docházejí z hospice do domácnosti pečovat o klienta nebo provádět ošetřovatelské úkony

100. respitní péče v hospici

Hospic nemocnému garantuje že :

• nebude trpět nesnesitelnou bolestí

• v každé situaci bude respektována jeho lidská důstojnost

• v posledních chvílích života nezůstane osamocen
  
  

7. ZÁKLADY SOCIÁLNÍ PRÁCE

POMÁHAJÍCÍ A KLIENT

(základy soc. práce)

SOCIÁLNÍ PRÁCE = aplikovaná vědní disciplína, která využívá poznatků mnoha jiných disciplin ( psychologie, pedagogika, lék. obory, etika..)

• má svou teorii i praxi

• existuje dvojí pojetí soc. práce :

a) v úžším pojetí se zabývá zásadami prvního kontaktu soc. pracovníka s klientem, zásadami jednání s klientem, metodami stanovení soc. diagnózy a provádění soc. terapie ( řešení klientových problémů, výchovné působení na klienta, změny jeho postojů)

b) v širším pojetí se zabývá všemi soc. službami a dávkami a organizací jejich poskytování, procesem posuzování ( zdrav. stavu) a rozhodování ( o poskytnutí soc. dávky) a spoluprací mezi odborníky v oblasti péče o člověka.

Soc. práce se také zabývá dobrovolnickou činností.

DRUHY SOC PRÁCE

a) individuální soc. práce = práce s jednotlivcem – soc. pracovník řeší situaci člověka ZP

b) skupinová soc. práce

• práce se skupinou klientů, které spojuje společný problém ( pomoc při řešení rodin. krizí – práce s celou rodinou, různé terapeutické skupiny – alkoholici, drog. závislí, atd.

100. komunitní soc. práce = práce s komunitou

komunita = větší společenství lidí, která má specifické znaky a problémy a tím se odlišuje od ostatní společnosti, např. romská komunita, komunita drogově závislých, kom. přistěhovalců.

• Komunita je ze sociologického hlediska souhrn osob, které žijí v určitém vymezeném prostoru, kde vykonávají každodenní aktivity, např. obyvatelé obce tvoří určitou komunitu, mají určité potřeby, které se jim obec snaží zabezpečit.

• Z psychologického hlediska je komunita typ organizace ( skupiny), ve které jsou odstraněny vztahy nadřazenosti a podřízenosti, s cílem dosažení lepší komunikace a spolupráce, např. komunity v psychiatrických léčebnách, kdy se pacienti schází a hovoří o svých problémech nebo společně vykonávají zajímavou činnost někdy za účasti psychologa a někdy bez něj.

DALŠÍ DĚLENÍ SOC. PRÁCE

1. Preventivní = činnost vedoucí předcházení vzniku soc. problémů

• primární prevence znamená, že problém vůbec nevznikne ( přednášky o drogách)

- sekundární prevence znamená, že problém vznikl, ale dále se neprohlubuje ( rehabilitace u ZP)

• terciální prevence znamená, že problém existuje, ale zabránit lze jeho negativním následkům, které by mohly ohrožovat okolí

2. Kurativní = činnost vedoucí k řešení soc. problémů

• patří sem : soc. výchovné působení a využití soc. dávek a služeb ve prospěch klienta.

CHARAKTERISTIKA KLIENTÚ V SOC. PRÁCI

klient = člověk, který kontaktuje soc. pracovníka nebo už je v jeho péči

Rozdělení klientů podle způsobu jakým se dostanou do péče soc. pracovníka :

1. Klient, který navštíví soc. pracovníka z vlastní iniciativy ( dobrá spolupráce)

2. Klient, na kterého upozorní soc. pracovníka nějaká instituce ( policie, soud, zařízení SPE, škola)

3. Klient, na kterého upozorní soc. pracovníka člen jeho rodiny

4. Klient, na kterého upozorní soc. pracovníka anonym

U bodu 2 a 4 je těžká spolupráce.

Klienty můžeme také rozdělit na dobrovolné a nedobrovolné.

Osobnost sociálního pracovníka

- osobnost sociálního pracovníka by neměla postrádat tyto vlastnosti, schopnosti, dovednosti

1. trpělivost

2. vstřícnost

3. empatie

4. tvořivost a flexibilita – schopnost řešit problémy tvořivě, schopnost přizpůsobit řešení situace potřebám klienta, schopnost improvizovat

5. zkušenost a zralost – dostatek praxe, snaha neustále na sobě pracovat, vzdělávat se, rozvíjet svoje dovednosti

6. profesionalita – je to využití všech dovedností a znalostí ve prospěch klienta, respektování zásad sociální práce, respektování etických principů, dodržování postupů sociální práci

7. dobrá schopnost komunikace – navazování prvního kontaktu s klientem, zajištění atmosféry důvěry, umění řídit rozhovor, umění naslouchat a poskytovat klientovy zpětnou vazbu, umění motivace klienta

8. asertivity – slušně odmítnout klientovo nevhodné chování

9. rozhodnost, otevřenost, lidskost, slušné chování