úz sociální zabezpečení...

 

 

 CHARAKTERISTIKA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Systém sociálního zabezpečení v ČR

• je významnou složkou celonárodní ekonomiky

• právní úprava: Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení

• cíl soc. zabezpečení

  1. zabezpečit člověka pro případ budoucí soc. události

     • soc. událost může být:

       1. předvídatelná (stáří)

       2. nepředvídatelná (invalidita, pohřeb, nemoc, ovdovění, ...)

  2. zabránit vzniku chudoby nebo jejím nejhorším následkům (např. smrt hladem)

Definice sociální události

= náročná životní situace, ve které člověk:

1. ztrácí bez vlastního zavinění úplně nebo částečně své příjmy

2. nebo je vystaven mimořádným nákladům spojeným např. s narozením dítěte, úmrtím, nemocí

Definice sociálního zabezpečení

= soustava institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím se předchází vzniku soc. událostí nebo se

zmírňují nebo odstraňují důsledky soc. událostí

Tři části systému sociálního zabezpečení

1. Sociální pojištění (funguje na principu participace)

   1. důchodové

   2. nemocenské

   3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

• zdravotní (je zvláště postavené) – dostaneme zdravot. péči

• odkládáme si určitou část svého příjmu pro případ budoucí soc. události = jedná se o ztrátu příjmu z důvodu: invalidity, ovdovění nebo osiření, stáří, nezaměstnanosti, těhotenství, nemoci či péče o dítě

• pojištění je:

  1. povinné (obligatorní)

     • důchodové

     • nemocenské

     • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

     • zdravotní

Nemocen. pojištění je povinné jen pro zaměstnance a zaměstnavatele, který platí za zaměstnance. Pro OSVČ není povinné.

1.  

   • penzijní připojištění

   • životní (individuální) připojištění

• participace – občané se spolu podílejí na vytváření dobrých životních podmínek – investují do své budoucnosti

• hlavním subjektem soc. pojištění jsou občané

2. Státní sociální podpora (SSP)

• hlavní subjekt je stát – zabezpečuje občany pro případ státem uznané soc. události = týká se hlavně rodiny. Jsou to události, které rodinu finančně zatěžují (rodina má mimořádně vyšší výdaje); např. úmrtí (pohřebné), narození (porodné), péče o dítě (příspěvek na dítě), ...

• nárok na dávku státní soc. podpory má občan, který splní všechny zákonem stanovené podmínky

• státní soc. podpora funguje na principu solidarity = stát přerozděluje peníze, které jdou od rodin s vyššími příjmy, které jdou rodinám s nižšími příjmy, nebo od rodin s méně dětmi k rodinám s více dětmi

3. Sociální péče

• hlavní subjekt je stát – stát poskytuje pomoc soc. slabým občanům. Nárok na dávky a služby soc. péče má občan, který je soc. potřebný

• soc. potřebnost je stav pod hranicí životního minima

• ke každému občanu se přistupuje individuálně

• pomoc by měla být taková, aby bylo zajištěno uspokojování potřeb pouze v nezbytném a přiměřeném rozsahu

• soc. péče funguje na principu solidarity a subsidiarity

Principy sociálního zabezpečení

• systém soc. zabezpečení jako celek by se měl řídit těmito principy (zásadami):

  1. principem všeobecnosti (univerzality)

     • stát se zaručuje poskytnout všem potřebným občanům alespoň základní minimální dávku

     • stát dává všem lidem možnost nárokovat si jakoukoliv dávku

  2. principem rovnosti (uniformity)

     • snaha státu zabezpečit oprávněné osoby podle stejných pravidel, nejde o to dávat „všem stejně“, ale o to rozdělovat podle stejných pravidel

  3. principem úplnosti (komplexnosti)

     • systém soc. zabezpečení by měl být takový, aby soc. události byly řešeny komplexně, tzn. vhodnou kombinací věcných, peněžitých dávek nebo soc. služeb

  4. principem přiměřenosti (adekvátnosti)

     • jde o to, aby výše dávky nebo charakter soc. služby odpovídal skutečným potřebám člověka a jeho individuálnímu přičinění

  5. principem zaručenosti (garantnosti)

     • jde o povinnost státu zabezpečit člověka v případě vzniku soc. události

     • tyto záruky mají dvojí charakter:

       1. právní – pokud splním podmínky dané zákonem, mám nárok na dávku (pomoc od státu). Jednou nabytá práva nám později nesmějí být odejmuta. (změna zákona  odejmutí dávky)

       2. ekonomické – snaha o zachování stejné hodnoty dávek a stejného obsahu soc. služeb – např. valorizace (zvedání) důchodů vlivem inflace (zdražování)

  6. princip participace (účasti)

     • je to účast občanů na soc. zabezpečení

     • má dvojí podobu:

       1. právní – občané se účastní řízení nebo kontroly soc. zabezpečení

       2. ekonomickou – občané platí na dávky (odvádějí státu daně – platí soc. pojištění) nebo si připlácejí na lepší dávky – např. penzijní připojištění

Dělení a druhy dávek

• podle charakteru:

  1. peněžité dávky (v pilířích – soc. pojištění, podpory a péče)

  2. věcné dávky (v pilíři – soc. péče)

  3. soc. služby (v pilíři – soc. péče)

• podle doby poskytování:

  1. jednorázové (pohřebné, porodné) – je poskytnuta jenom jednou

  2. opakované – dávka je poskytovaná nejčastěji každý měsíc, její poskytování musí být zrušeno správním rozhodnutím

• podle pilířů soc. politiky:

  1. sociální pojištění

     1. dávky důchodového pojištění

        • starobní

        • sirotčí

        • invalidní – plný nebo částečný

        • vdovský a vdovecký

     2. dávky nemocenského pojištění

        • nemocenská

        • peněžitá pomoc v mateřství

        • podpora při ošetřování člena rodiny

        • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

     3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

        • podpora v nezaměstnanosti (hmotné zabezpečení)

     4. zdravotní pojištění

        • úhrada zdravotní péče

1. státní soc. podpora

   1. dávky závislé na výši příjmů

      • přídavek na dítě

      • sociální příplatek

      • příspěvek na bydlení

   2. dávky nezávislé na výši příjmů

      • rodičovský příspěvek

      • příspěvek na školní pomůcky

      • dávky pěstounské péče

• odměna pěstouna

• příspěvek na úhradu potřeb dítěte

• příspěvek při převzetí dítěte

• příspěvek na zakoupení motorového vozidla

• porodné

• pohřebné

3. sociální péče

   1. dávky závislé na příjmu občana (jejich poskytování je vázáno na soc. potřebnost)

      • dávky dorovnávají příjem do životního minima

   2. dávky nezávislé na příjmu občana

      • příspěvek na péči

      • příspěvky pro těžce zdravotně postižené (na zakoupení kompenzačních pomůcek, např. vozík)                                                                                                                                                           

 

 

2) SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Význam sociálního pojištění

• odkládáme si část příjmu pro případ budoucí sociální události  princip participace (= účastnictví, podíl na zisku)

• takto odložené peníze slouží k výplatě dávek soc. pojištění  princip solidarity (= soudržnost, vzájemnost)

• soc. pojištění má zabezpečovací funkci, jeho cílem je poskytnout finanční prostředky (formou peněžitých dávek) člověku na zabezpečení jeho potřeb (nejedná se pouze o základní životní potřeby)

• soc. pojištění vychází ze základního soc. práva: „Člověk má právo na hmotné zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci nebo při ztrátě živitele.“

Sociální událost v sociálním pojištění

• jsou to události spojené se ztrátou příjmů (úplnou nebo částečnou) z výdělečné činnosti

Dělení sociálních událostí

1. předvídatelné nebo nepředvídatelné

2. krátkodobé nebo dlouhodobé

Krátkodobé sociální události	Druh dávky
Nemoc	Nemocenská
Nezaměstnanost	Podpora v nezaměstnanosti
Těhotenství	Peněžitá pomoc v mateřství
Péče o dítě	Podpora při ošetřování člena rodiny

Dlouhodobé sociální události	Druh dávky
Invalidita	Invalidní důchod
Stáří	Starobní důchod
Osiření	Sirotčí důchod
Ovdovění	Vdovský, vdovecký důchod

Dávky sociálního pojištění

• dávky jsou tak vysoké, aby mohly plně řešit soc. situaci člověka (proti dávky soc. péče situaci člověka neřeší, pomáhají mu ji pouze přežít)

• jde o materiální zajištění formou peněžitých opakovaných dávek

Druhy dávek sociálního pojištění

1. dávky důchodového pojištění

   • starobní

   • sirotčí

   • invalidní – plný nebo částečný

   • vdovský a vdovecký

2. dávky nemocenského pojištění

   • nemocenská

   • peněžitá pomoc v mateřství

   • podpora při ošetřování člena rodiny

   • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

   • podpora v nezaměstnanosti (hmotné zabezpečení)

4. zdravotní pojištění

   • úhrada zdravotní péče

Rozdělení sociálního pojištění

1. důchodové pojištění

2. nemocenské pojištění

3. pojištění v nezaměstnanosti (příspěvek na soc. politiku zaměstnanosti)

4. zdravotní pojištění – neplatí pro něj totéž, co pro předchozí typy (a, b, c) soc. pojištění

   • rozdíly:

     • nejde o dávkový systém

• a, b, c – dávky na zabezpečení potřeb člověka

• d – úhrada zdravotní péče

• pojistné se počítá zvlášť

Odvod pojistného

Základní pojmy

• poplatníci pojistného = osoby, které platí soc. pojištění

1. zaměstnavatelé – malé a velké organizace (nad 25 osob)

• mají povinnost platit soc. pojištění za své zaměstnance

2. zaměstnanci

• mají také povinnost platit soc. pojištění

3. osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

• mají povinnost platit důchodové a zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti

• nemocenské pojištění mohou platit dobrovolně

• pojistné na soc. pojištění = částka, kterou poplatník odvádí, vypočítá se jako procentní sazba z vyměřovacího základu na rozhodné období

• vyměřovací základ = z čeho se pojistné vypočítává (část mzdy)

1. u zaměstnavatele – je vyměřovací základ součet příjmů (hrubých měsíčních) všech zaměstnanců

2. u zaměstnance – je vyměřovací základ hrubý měsíční příjem

3. u OSVČ – je vyměřovací základ ne méně než 50% z příjmů z výdělečné činnosti po odečtení nákladů  (příjmy – výdaje) ÷ 2

• rozhodné období = za jaké období se pojistné odvádí

  1. u zaměstnavatele – jeden měsíc

  2. u zaměstnance – jeden měsíc

  3. u OSVČ – za rok

• sazby pojistného = kolik % z příjmu půjde na soc. pojištění

Pojištění	Nemocenské	Důchodové	P n SPZ	Celkem	Zdravotní
Zaměstnavatel	3,3 %	21,5 %	1,2 %	26 %	9 %
Zaměstnanec	1,1 %	6,5 %	0,4 %	8 %	4,5 %
OSVČ – neplatí	-	28 %	1,6 %	29,6 %	13,5 %
OSVČ – platí	4,4 %	28 %	1,6 %	34 %	13,5 %

Výsledky se zaokrouhlují na celé koruny, směrem nahoru.

Př. Vyměřovací základ u OSVČ 98 520 Kč (platí nemocenské). Kolik odvádí za sebe, za 3

zaměstnance Spoj a kolik odvádí zaměstnanci sami za sebe?

OSVČ Za zaměstnance

VZ = 98 520 Kč VZ = 56 231 Kč

4,4 % z 98 520 = 4 335 26 % z 56 231 = 14 621

29,6 % z 98 520 = 29 162 9 % z 56 231 = 5 061

13,5 % z 98 520 = 13 301 19 682 Kč

46 798 Kč

1 zaměstnanec 2 zaměstnanec 3 zaměstnanec

VZ = 15 230 Kč VZ = 19 680 Kč VZ = 21 321 Kč

8 % z 15 230 = 1 219 8 % z 19 680 = 1 575 8 % z 21 321 = 1 706

4,5 % z 15 230 = 686 4,5 % z 19 680 = 886 4,5 % z 21 321 = 960

1 905 Kč 2 461 Kč 2 666 Kč

Státní správa v soc. pojištění

• soc. správu provádějí v oblasti soc. pojištění státní i nestátní subjekty (orgány, úřady, instituce)

•  

  1. nestátní subjekty

     • působí v oblasti dobrovolného soc. pojištění

     • patří sem např. pojišťovny (Česká pojišťovna), banky (Komerční, ČSOB)

     • občané mají možnost ovlivnit, jak vysokou dávku dostanou

  2. státní subjekty

     • vykonávají státní správu v soc. věcí

     • patří sem tyto orgány:

• Ministerstvo práce a soc. věcí

• Česká správa soc. zabezpečení

• Okresní nebo Městská nebo krajská správa soc. zabezpečení

• Obecní úřad

• Ministerstvo vnitra, spravedlnosti a obrany

•  

  • MPSV a jeho detašovaná pracoviště (= pobočky)

  • řídí a kontroluje výkon státní správy v soc. pojištění

  • usiluje o rozvoj soc. pojištění v ČR

  • zajišťuje úkoly vyplívající z mezinárodních smluv

  • řídí českou správy soc. zabezpečení

    • ČSSZ a její detašovaná pracoviště

  • vybírá pojistné na SPoj (důchodové, nemocenské a P n SPZ)

  • rozhoduje o dávkách důchodového pojištění – rozhodování o výši dávky, o přiznání dávky a jejím vyplácení

  • rozhoduje o povinnosti občana neprávem poskytnuté dávky důchodového pojištění vrátit

  • přezkoumává odvolání proti rozhodnutí, které vydala MSSZ ve věcech soc. zabezpečení

  • detašovaná pracoviště ČSSZ

• jsou zřizovány nejčastěji ve velkých městech při městské správě soc. zabezpečení (Brno, Plzeň, ...)

• vykonávají jen některé činnosti ČSSZ; např. řeší odvolání ve věcech nemocenského a důchodového pojištění, vedou účetnictví, evidenci organizací, statistiku, kontrolují činnost MSSZ

• MSSZ

• je podřízena ČSSZ, zřizuje se pro menší územní celky

• vybírá pojistné na soc. pojištění

• rozhoduje o výši pojistného na soc. pojištění, o pokutách za porušení zákona (např. pro neplatiče pojistného), dál rozhoduje o věcech souvisejících s posuzováním pracovní neschopnosti (např. ukončení dočasné pracovní neschopnosti)

• provádí nemocenské pojištění zaměstnanců malých organizací (vyplácí jim dávky z nemocenského pojištění), provádí i u OSVČ, u občanů se zdravotním postižením

• řídí a kontrolují provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění, kontrolují dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany

• posuzuje zdravotní stav (rozhoduje o přiznání částečné nebo plné invalidity)

• poskytuje peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání

• další činnost – např. vede statistiku, poradenství, odstraňování tvrdosti zákona v nemocenském pojištění

• Obecní úřad – stanovuje zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění

• Ministerstvo vnitra – provádí důchodové pojištění u hasičů, policie a příslušníků bezpečnostních složek

• Ministerstvo obrany – provádí důchodové pojištění u vojáků z povolání

• Ministerstvo spravedlnosti – provádí důchodové pojištění u příslušníků vězeňské služby

• sankce v sociálním pojištění:

1. Penále – za nezaplacení pojistného ve stanovených lhůtách nebo v nesprávné výši.

Penále = 0,1 % dlužné částky za každý den

2. Přirážky k pojistnému – platí je organizace, která např. nedostatečně chrání zdraví svých zaměstnanců při práce, nedodržuje bezpečností předpisy atd.

Přirážka = až 5 % z vyměřovacího základu

3. Pokuty za nesplnění nebo porušení určitých povinností, které má zaměstnavatel (např. plnit lhůty při odvádění nemocenského pojištění), nebo OSVČ (např. podat daňové přiznání za každý rok)

Pokuty = 20 000 Kč, při opakovaném porušení = až 100 000 Kč

 

 

3) Dávky nemocenského pojištění

• cílem nemocenského pojištění je krátkodobě zabezpečit práce neschopné zaměstnance formou opakovaných peněžitých dávek

• tyto dávky nahrazují příjem

• důvod:

• přerušení práce – krátkodobá soc. událost – to je nemoc, úraz, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, karanténa, přijetí rodiče s dítětem do nemocnice, poškození ortopedické pomůcky po dobu, která je nutná k opravě, doporučené lázně

• právní prameny: Zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců

Dávky z nemocenského pojištění

1. nemocenské

2. podpora při ošetřování člena rodiny

3. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

4. peněžitá pomoc v mateřství

Účast na nemocenském pojištění

1. dávky nemocenského pojištění náleží občanům, kteří jsou účastni nemocenského pojištění

2. tato účast vyplývá z pracovního poměru

3. nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci, kteří pracují na základě Dohody o pracovní činnosti (z platu odvádějí soc., zdravotní a daň)

4. zaměstnání musí vykonávat na území ČR

   • jestliže pracuje přechodně mimo ČR – nemá to vliv na pojištění

   • jestliže má zaměstnavatel sídlo v ČR a jeho zaměstnanec pracuje trvale v cizině, ale má trvalý pobyt v ČR, je pojištěn

   • cizinec pracující u našeho zaměstnavatele nemusí mít v ČR trvalý pobyt, ale musí být pojištěn, jestliže zde pracuje víc jak sedm kalendářních dnů a jeho příjem přesáhl 400 Kč za měsíc

5. jestliže občan vykonává několik činností, je pojištěn z každé z nich

Vznik pojištění

• dnem nástupu do zaměstnání

• u OSVČ, kdy začal podnikat

Zánik pojištění

• dnem skončení zaměstnání

• u OSVČ ukončením podnikání

Ochranná lhůta

• je to doba po skončení zaměstnání, kdy musí být poskytnuta dávka z nemocenského pojištění

• je dlouhá 42 dnů

• pokud zaměstnání trvalo méně než 42 dnů, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání

1. Nemocenské

   • náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně práce neschopný

   • poskytuje se od prvního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity

   • dávky se vyplácí za jednotlivé kalendářní dny, tedy i za sobotu, neděli i svátky

   • nemocenská se nejdéle poskytuje po dobu jednoho roku

     • podpůrčí doba – je doba, po kterou se poskytují peněžité dávky nemocenského pojištění

   • podpůrčí doba lze prodloužit až o jeden rok (rozhoduje o tom posudkový lékař na MSSZ; ten musí uznat, že tato osoba opět brzo nabude pracovní schopnosti)

   • vyloučení z nároku na dávku:

     • v úmyslu vylákat nemocenské – úmyslné poškození zdraví, které si zaměstnanec přivodil sám, nebo mu je s jeho souhlasem způsobil někdo jiný

     • jako následek své opilosti nebo zneužití omamných látek – nárok je vyloučen tehdy, jestliže se prokáže souvislost mezi opilostí a pracovní neschopností

     • při spáchání trestného činu, za který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok

• výpočet nemocenské:

  • rozhodné období – je období 12ti kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Do rozhodného období se nezahrnují:

    • dny omluvené i neomluvené nepřítomnosti v práci

    • dny, kdy mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství

• vyměřovací základ (rozhodný příjem) – je úhrn hrubých měsíčních příjmů za rozhodné období

1.  

2.  

3.  

4.  

Nemocenská a jiné dávky z nemocenského pojištění (změna od 1. ledna 2006)

úpravy (redukce) denních vyměřovacích základů

Prvních 14 dnů pracovní neschopnosti
DVZ1 do 510 Kč	DVZ2 = 90 % z DVZ1
DVZ1 od 511 Kč do 730 Kč	DVZ2 = 459 Kč + 60 % z rozdílu DVZ1 – 510
DVZ1 od 731 Kč	DVZ2 = 591 Kč
Od 15. dne pracovní neschopnosti
DVZ1 do 510 Kč	DVZ2 = DVZ1
DVZ1 od 511 Kč do 730 Kč	DVZ2 = 510 Kč + 60 % z rozdílu DVZ1 – 510
DVZ1 od 731 Kč	DVZ2 = 642 Kč

Pozn.: PPM + POČR = 69 % od 1. dne PN; PPM – úprava DVZ jako od 15. dne PN

2.  

   • náleží zaměstnanci, který nemůže pracovat z těchto důvodů:

     1. musí ošetřovat nemocné dítě do 10ti let

        • zaměstnanec musí prokázat onemocnění dítěte potvrzením dětského lékaře

        • pokud by uplatňoval nárok na dávku zaměstnanec, který není rodičem dítěte (např. druh matky), musí prokázat, že žije s dítětem ve společné domácnosti

     2. musí pečovat o dítě do 10ti let proto, že:

        • výchovné zařízení, které dítě navštěvuje (škola nebo školka) bylo uzavřeno z nařízení příslušných orgánů

        • osoba, která o dítě pečuje onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat

     3. musí ošetřovat jiného nemocného člena rodiny

        • zaměstnanec musí prokázat potvrzením ošetřujícího lékaře, že rodinný příslušník potřebuje ošetřování

        • ošetřovaný člen rodiny musí žít ve společné domácnosti

• dávka se poskytuje jen jednou v jednom případě ošetřování a jen jednomu zaměstnanci

• výpočet POČR:

• podpůrčí doba – tato dávka se poskytuje prvních 9 kalendářních dnů, osamělému zaměstnanci se poskytuje prvních 16 kalendářních dnů

• výše dávky – se stanoví stejným způsobem jako nemocenské; za kalendářní den činí 69 % z upraveného DVZ (25 % se nepočítá!!!)

3. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM)

   • náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství převedena na jinou práci s nižší mzdou

   • jde o práci, která je podle pracovně-právních předpisů těhotným ženám zakázána nebo podle lékařského posudku ohrožuje její zdravotní stav

   • výpočet:

     • podpůrčí doba – dávka se poskytuje ode dne převedení na jinou práci do nástupu na mateřskou dovolenou, a po skončení mateřské dovolené dokonce devátého měsíce po porodu

     • výše dávky – vypočítá se jako rozdíl DVZ z původního platu a DVZ z platu po převedení na jinou práci. DVZ se upravuje jako od 15. dne pracovní neschopnosti

začátek MD

6 týdnů před porodem

 

konec MD

22 týdnů

 

 

PPM

přeřazení

 

 

porod

 

 

VPTM VPTM – po porodu do konce 9 měsíce

 

 

4. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

   • náleží zaměstnankyni, která nemůže pracovat z důvodu pokročilého těhotenství a mateřství  po dobu tzv. mateřské dovolené

   • podpůrčí doba – běžná mateřská dovolená začíná 6tý týden před očekávaným dnem porodu (nejdříve 8mý týden)

   • pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí splnit tyto podmínky:

     • musí být v průběhu dvou let před porodem účastna alespoň 270 dnů nemocenského pojištění = tzv. čekací lhůta (počítá se sem doba zaměstnání, doba pobírání důchodu, vedení evidence na Úřadu práce). Když tuto podmínku nesplňuje, ukončí jí lékař pracovní neschopnost 6tý týden po porodu.

     • těhotenství musí skončit porodem – dítě je zapsáno do matriky. Zemře-li dítě při porodu, poskytuje se matce PPM 14 týdnů. Zemře-li dítě v době mateřské dovolené, poskytuje se matce PPM ještě 2 týdny po smrti dítěte.

     • žena může nastoupit na mateřskou dovolenou v ochranné lhůtě – ta je 6 měsíců po skončení zaměstnání.

       • zvláštní případy poskytování PPM:

         1. narodí-li se ženě dvojčata nebo více dětí, PPM se poskytuje 37 týdnů

         2. je-li zaměstnankyně osamělá (rozvedená, neprovdaná, ovdovělá) – nesmí žít s druhem, poskytuje se PPM 37 týdnů

         3. je-li OSVČ – doba účasti na nemocenském pojištění musí trvat 180 dnů v období jednoho roku před porodem. Po dobu pobírání PPM nesmí podnikat

         4. převezme-li zaměstnankyně dítě do trvalé péče nahrazující mateřskou péči:

• Bylo jí svěřeno rozhodnutím soudu nebo orgánem sociálně-právní ochrany

• Pečuje-li o dítě, jehož matka zemřela

• Má dítě svěřeno do preadopční péče.

PPM se poskytuje ode dne převzetí dítěte do 22 týdne, pokud převezme jedno dítě a 31 týdne, převezme-li dvě a více dětí

1. poskytování PPM muži zaměstnanci:

• je-li osamělý a pečuje o dítě mladší 8mi měsíců – nesmí žít s družkou

• nebo musí pečovat o dítě mladší 8mi měsíců, jestliže matka zemřela nebo nemůže ze zdravotních důvodů o dítě pečovat (na základě lékařského posudku)

PPM se poskytuje 31 týdnů od převzetí dítěte, v případě druhé možnosti, 22 týdnů

• výpočet PPM:

• postup výpočtu je stejný jako u nemocenské

• DVZ se upravuje jako od 15tého dne pracovní neschopnosti

• výše PPM je 69 % z upraveného DVZ (od prvního dne)

• DVZ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou nebo ke dni převedení na jinou práci z důvodu těhotenství

• PPM se poskytuje za kalendářní dny

Př. Vypočítejte denní dávku nemocenské a jaká byla celková část za celé období pracovní

neschopnosti (PN):

Příjem – 9 120 Kč, PN = 35 dní

1. 9 120 x 12 = 109 440 Kč

109 440 ÷ 365 = 299,84 = DVZ₁

2. DVZ₂ = 90 % z DVZ₁

DVZ₂ = 90 % z 299,84

DVZ₂ = 269,85 = 270,-

3. 25 % z 270 = 67,5 = 68,-/1 den (první 3 dny PN)

69 % z 270 = 186,3 = 187,-/1 den (prvních 14 dní PN)

4. od 15. dne DVZ₂ = 100 % DVZ₁

DVZ₂ = 299,84 = 300,-

69 % z 300 = 207,-

5. první 3 dny: 68 x 3 = 204,-

prvních 14 dní: 187 x 11 = 2 057,-

od 15. dne: 207 x 4 347,-

6. Celá nemocenská: 204 + 2 057 + 4 347 = 6 608 Kč

Př. Výpočet podpory při ošetřování člena rodiny (POČR):

Příjem 19 340 Kč, PN = 16 dní

1. 19 340 x 12 = 232 080 Kč

232 080 ÷ 365 = 635,84 = DVZ1

2. DVZ2 = 459 + 60 % z 635,84 – 510

DVZ2 = 459 + 60 % z 125,84

DVZ2 = 459 + 75,51

DVZ2 = 535,-

69 % z 535 = 370,-/1 den (prvních 14 dní)

3. DVZ2 = 510 + 60 % z 635,84 – 510

DVZ2 = 510 + 75,51

DVZ2 = 586,-

69 % z 586 = 405,-/1 den (od 15. dne)

4. prvních 14 dní: 14 x 370 = 5 180,-

od 15. dne: 2 x 405 = 810,-

5. Celá POČR: 5 180 + 810 = 5 990 Kč

 

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

• je to typ sociálního pojištění

• důchodové pojištění je hlavním nástrojem důchodové politiky státu

• je součástí sociálního zabezpečení ČR

Účel důchodového pojištění

• důchodové pojištění funguje na principu odložení určité části svého příjmu pro případ budoucí soc. události

• v případě soc. události a za splnění dalších podmínek, lze čerpat zabezpečení formou opakovaných peněžitých dávek (tzv. důchody)

Východiska důchodového pojištění

• celé důchod. pojištění vychází z Listiny základních práv a svobod (z práva občanů na hmotné zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci, při ztrátě živitele)

• další právní normy týkající se důchod. pojištění můžeme najít v těchto zákonech:

1. Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na soc. zabezpečení – odvody na soc. pojištění

2. Zákon č. 155/1995 Sb. o důchod. pojištění – dávky důchod. pojištění (nárok, výpočet, výplata atd.)

3. Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění

4. Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění soc. zabezpečení – činnost orgánů státní správy v soc. pojištění

5. další vyhlášky a nařízení vlády

Sociální události v důchodovém pojištění

1. předvídatelné

   • stáří (dosažení důchodového věku)

2. nepředvídatelné

   • osiření (úmrtí jednoho nebo obou rodičů)

   • ovdovění (smrt manžela nebo manželky)

   • invalidita (dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav)

Charakteristika důchodového pojištění

1. povinné (obligatorní ) – povinnost platit důchod. pojištění mají všechny osoby, které pracují na území republiky

2. jednotné (uniformní) – pro všechny pojištěnce platí stejná pravidla, která jsou dána zákonem

3. obecné (univerzální) – snaha státu zahrnout do důchod. pojištění co nejvíce osob (zaměstnanci, zaměstnavatelé, podnikatelé)

Principy (zásady) důchodového pojištění

1. participace

2. solidarity – podpora občanů, kteří nemohou sami platit soc. pojištění (nemají příjmy z pracovní nebo samostatné výdělečné činnosti) – stát za ně platí důchod. pojištění (studenti, nezaměstnaní, ženy na mateřské, zdravotně postižení)

3. mezigenerační solidarita – mladá generace spoří a stará generace z naspořených peněz čerpá

4. princip zásluhovosti – pro nárok na dávku musíme splnit všechny podmínky dané zákonem, musíme si dávku zasloužit (doba pojištění nebo vznik soc. události)

5. princip zabezpečení (= zaručenosti, soc. garance) – stát má povinnost zabezpečit člověka, který splní všechny zákonem dané podmínky

Způsob financování důchodového pojištění

• peníze na důchod. pojištění pocházejí z pojistného vybraného od pojištěnců

• takto vybrané peníze jdou na zvláštní účet přímo do státního rozpočtu

• pojistné vybírá, spravuje a dávky vyplácí ČSSZ

Pojištěnci a pojistné na důchodové pojištění

1. osoby, které mají povinnost platit důchod. pojištění ze svých příjmů:

   1. zaměstnanci – VZ = hrubá mzda, RO = měsíc, sazba = 6,5 %

   2. zaměstnavatelé – VZ = úhrn hrubých mezd všech zaměstnanců, RO = měsíc, sazba = 21,5 %

   3. OSVČ – VZ = 50 % z příjmů z výdělečné činnosti po odečtení nákladů, RO = rok, sazba = 28 %

   4. další osoby – osoby ve služebním poměru (policisté, vojáci), dále soudci, poslanci, senátoři, prezident, členové vlády, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, pěstouni, pracující ve zvláštních zařízeních pěstounské péče, vězňové pracující ve výkonu trestu nebo ve vazbě atd.

2. osoby, které nemají příjmy a platí za ně pojistné stát

   1. studenti SŠ, VŠ, VOŠ – nejdéle po dobu 6ti let studia po dosažení věku 18 let

   2. osoby se zdravotní postižením připravující se pro pracovní uplatnění

   3. osoby v evidenci Úřadu práce – po dobu, kdy jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci; nejdéle maximálně pod dobu 3 let poté, když jim už tato podpora nenáleží

   4. osoby pečující o dítě do 4 let nebo do 18ti let, je-li těžce zdravotně postižené

   5. osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu – musí spolu žít ve společné domácnosti; nemusí žít ve společné domácnosti, pokud je to osoba blízká

   6. poživatelé plného invalidního důchodu, dále osoby pobírající dávky nemocenského pojištění po skončení výdělečné činnosti

3. osoby, které si mohou podat přihlášku k důchod. pojištění

   1. osoby v evidenci ÚP pokud jim po celou dobu evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti, ani podpora při rekvalifikaci

   2. studenti – od 6 roku studia po dovršení věku 18ti let

   3. občané ČR pracující v cizině

   4. osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu

4. osoby, které podaly přihlášku k účasti na důchod. pojištění a nelze je zařadit do žádné z předchozích skupin. Musí být starší 18ti let a mohou ho platit maximálně 10 let.

Druhy dávek důchodového pojištění

1. Starobní důchod

   • podmínky nároku:

     1. dosažení důchodového věku – do 31. 12. 2012 se důchod. věk počítá následujícím způsobem: od 1. 1. 1996 se za každý uplynulý rok věku přičítá mužům 2 měsíce a ženám 4 měsíce

Důchodový věk (roky + měsíce)
Rok nar.	Muži	Ženy (podle počtu vychovaných dětí)
		Bez dětí	1 dítě	2 děti	3-4 děti	5 a více
Před 1936	60	57	56	55	54	53
1936	60 + 2	57	56	55	54	53
1937	60 + 4	57	56	55	54	53
1938	60 + 6	57	56	55	54	53
1939	60 + 8	57 + 4	56	55	54	53
1940	60 + 10	57 + 8	56 + 4	55	54	53
1941	61	58	56 + 8	55 + 4	54	53
1942	61 + 2	58 + 4	57	55 + 8	54 + 4	53
1943	61 + 4	58 + 8	57 + 4	56	54 + 8	53 + 4
1944	61 + 6	59	57 + 8	56 + 4	55	53 + 8
1945	61 + 8	59 + 4	58	56 + 8	55 + 4	54
1946	61 + 10	59 + 8	58 + 4	57	55 + 8	54 + 4
1947	62	60	58 + 8	57 + 4	56	54 + 8
1948	62 + 2	60 + 4	59	57 + 8	56 + 4	55
1949	62 + 4	60 + 8	59 + 4	58	56 + 8	55 + 4
1950	62 + 6	61	59 + 8	58 + 4	57	55 + 8
1951	62 + 8	61 + 4	60	58 + 8	57 + 4	56
1952	62 + 10	61 + 8	60 + 4	59	57 + 8	56 + 4
1953	63	62	60 + 8	59 + 4	58	56 + 8
1954	63	62 + 4	61	59 + 8	58 + 4	57
1955	63	62 + 8	61 + 4	60	58 + 8	57 + 4
1956	63	63	61 + 8	60 + 4	59	57 + 8
1957	63	63	62	60 + 8	59 + 4	58
1958	63	63	62	61	59 + 8	58 + 4
1959	63	63	62	61	60	58 + 8
Po 1959	63	63	62	61	60	59

Po 31. 12. 2012 se důchodový věk nezvyšuje:

Muži
	Bez dětí	1 dítě	2 děti	3-4 děti	5 a více
63	63	62	61	60	59

1. doba pojištění

   • 25 let nebo při dosažení 65ti let stačí doba pojištění 15 let

   • do doby pojištění se počítá: doba kdy jsme pojištěni – patří sem pojištěnci, kteří si platí povinně pojištění nebo dobrovolně ze svých platů (viz. pojištěnci 1, 3, 4) a pojištěnci, za které platí pojištění stát – je to tzv. náhradní doba pojištění (viz. pojištěnci 2)

• starobní důchod a pracovní činnost:

• důchodce si může k důchodu přivydělat pouze na základě pracovní smlouvy, kterou uzavře na dobu určitou (nejdéle na jeden rok)

2. Předčasný starobní důchod

   • člověk jde do důchodu ještě před dosažením důchodového věku

   • podmínky nároku:

     1. doba pojištění – 25 let

     2.  buď je poživatelem částečného invalid. důchodu a do dosažení

důchod. věku mu chybí dva roky

 nebo pobíral plný invalid. důchod nepřetržitě minimálně 5 let, tento

důchod mu byl odňat a do dosažení důchod. věku mu chybí nejvýše

pět let

 a nebo do dosažení důchod. věku mu chybí nejvýše tři roky

• předčasné důchody jsou vypočítávány odlišným způsobem než klasické starobní důchody

• u předčasných starobních důchodů je výdělečná činnost vyloučena až do doby nároku na obecný starobní důchod

INVALIDITA – jedná se o soc. událost

• invalidní důchod je dávka důchod. pojištění určená k vyrovnání příjmů občana, jehož schopnost soustavné výdělečné činnosti je snížena dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Tento stav trvá déle než jeden rok.

3. Částečný invalidní důchod (ČID)

   • podmínky nároku:

• pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu:

1. poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%

2. nebo mu značně ztěžuje obecné životní podmínky

• pojištěnec má nárok na ČID, jestliže se stal částečně invalidní:

1. a získal potřebnou dobu pojištění

2. následkem pracovního úrazu

• poskytnutí dávek spočívá v náhradě ztráty příjmu, ne v kompenzaci zdrav. pojištění

• doba pojištění:

• do 20ti let: méně než jeden rok

• 20 – 22: jeden rok pojištění

• 22 – 24: dva roky pojištění

• 24 – 26: tři roky pojištění

• 26 – 28: čtyři roky pojištění

• nad 28: pět roků pojištění

• ČID a výdělečná činnost:

• výplata ČID se řídí velikostí výdělku

• z vyměřovacího základu ČID se vypočítá určitá hranice příjmů důchodce (je to tzv. srovnatelný vyměřovací základ)

• jestliže průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti poživatele ČID:

1. nepřesáhne 66 % srovnatelného vyměřovacího základu, vyplácí se ČID v plné výši

2. je vyšší než 66 %, ale nepřesáhne 80 %, vyplácí se ve snížené míře

3. přesahuje-li 80 % srovnatelného vyměřovacího základu, nevyplácí se

4.  

   • podmínky nároku:

• pojištěnec je plně invalidní:

1. jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravot. stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %

2. nebo je schopen soustavné výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek

• pojištěnec má nárok na PID, jestliže se stal:

1. pracovní úraz, který vede k plné invaliditě

2. nebo plná invalidita z jiných důvodů (nemoc, zdrav. postižení) a získal potřebnou dobu pojištění

• doba pojištění – stejná jako u ČID

  • výjimkou je tzv. PID z mládí, na který má nárok osoba od 18ti let, jestliže splňuje podmínku plné invalidity ještě před dosažením tohoto věku. V tomto případě nemusí tato osoba splnit potřebnou dobu pojištění

• PID a výdělečná činnost:

• výdělek není omezen

• důležitá je vhodná výdělečná činnost, měla by odpovídat jeho zdravot. stavu (např. jednoduchá pracovní činnost, práce na zkrácený úvazek, práce v chráněném prostředí)  měla by odpovídat zbývajícím pracovním schopnostem člověka (např. 34 %, když je omezena o 66 %)

5. Vdovský a vdovecký důchod (VD)

   • podmínky nároku:

     1. smrt manžele (= vdovský důchod) nebo smrt manželky (= vdovecký důchod)

     2. ke dni smrti má manželka:

        • potřebnou dobu pojištění na PID nebo starobní důchod

        • nebo byl poživatelem starobního důchodu, ČID nebo PID

        • zemřel následkem pracovního úrazu

   • doba poskytování:

• po dobu jednoho roku ode den smrti manžela/ky

• tato doba může být prodloužena v těchto případech:

1.  pečuje-li o nezaopatřené dítě

 pečuje-li o těžce zdravot. postižené nezletilé dítě

 pečuje-li o převážně nebo úplně bezmocné zletilé dítě

2. pečuje-li o svého rodiče nebo o rodiče zemřelého manžela/ky, který je převážně nebo úplně bezmocný (je zde podmínka společného trvalého bydliště, podmínka nemusí být splněna u vlastních rodičů)

3. je plně invalidní

4. je-li žena starší 55ti let a muž 58 let

   • zánik nároku na vdovský důchod:

• nárok na VD zaniká zavřením nového manželství (poskytuje se tzv. „odbytné“ = částka ve výši 12ti měsíčních dávek VD)

• zaniká rozhodnutím soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu

• nárok na VD:

• nárok na VD může vzniknout znovu, jestliže se splní některá z podmínek a), b), c), d)

• tato podmínka se musí splnit do 5ti let po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod

6. Sirotčí důchod

   • podmínky nároku:

• na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě zemřel-li:

1. rodič (osvojitel) nebo osoba, na kterou bylo dítě odkázáno výživou

2.  jestliže rodič byl poživatelem starobního, částečného nebo

plného invalidního důchodu

 nebo ke dni smrti splnil potřebnou dobu pojištění na starobní

nebo plný invalidní důchod

 a nebo zemřel následkem pracovního úrazu

• osiřelé nezaopatřené dítě má nárok na sirotčí důchod po obou rodičích

• nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením (pouze na důchod po rodiči, který byl nahrazen). Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok znovu. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi.

• nezaopatřené dítě:

1. do skončení povinné školní docházky, nejdéle do 26ti let, jestliže:

1. studuje

2. nemůže studovat nebo pracovat z důvodu špatného zdravotního stavu (úraz, nemoc)

3. nemůže pracovat z důvodu plné invalidity

2. dítě po ukončení povinné školní docházky do 18ti let, které je evidované na Úřadu práce a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti

Vyplácení důchodů

•  

•  

1. oprávněná osoba = to je osoba, které dávka náleží (starší 18ti let)

2. zákonný zástupce oprávněné osoby (do 18ti let)

3. zvláštní příjemce – stanoví ho Obecní úřad

Souběh nároku na důchody a jejich výplata

•  

•  

•  

•  

•  

Výpočet dávky důchodového pojištění

•  

1. základní výměry = pevná částka (daná zákonem)

2. z procentní výměry = procentní sazba z výpočtového základu (stanovuje se individuálně podle příjmů a doby pojištění)

 

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Charakter zdravot. pojištění

• zdravot. pojištění je součástí systému soc. zabezpečení

• někdy se zdravot. pojištění řadí do soc. pojištění, jindy mimo něj. Od ostatních druhů soc. pojištění (např. nemocen. pojištění) se totiž odlišuje z několika hledisek.

• rozdíl mezi zdravot. a nemocen. pojištěním:

1. způsob odvodu pojistného:

• každé se odvádí zvlášť a je spravováno jinou institucí

• zdravot. pojištění spravuje a vyplácí zdravot. pojišťovny

• nemocen. pojištění spravuje a vyplácí OSSZ nebo zaměstnavatel

1. způsob vyplácení pojistného:

• finance jsou vypláceny za různým účelem

• zdravot. pojištění – finance slouží k úhradě zdravot. péče, která je poskytovaná pojištěnci

• nemocen. pojištění – finance jsou poskytované pojištěnci formou opakovaných soc. dávek (např. nemocenská, podpora při oš. člena rodiny), eventuelně formou náhrady mzdy od zaměstnavatele

• zdravot. pojištění je všeobecné a povinné (viz. charakteristika soc. zabezpečení)

1. všeobecné znamená, že zahrnuje všechny fyzické osoby, které se trvale zdržují na území ČR = pojištěnci. Stát se snaží zahrnout do zdravot. pojištění co nejvíce lidí, protože jim zaručuje zdravot. péči.

2. povinné znamená, že všichni pojištěnci musí ze zákona platit zdravot. pojištění. Za některé osoby platí zdravot. pojištění stát (např. děti)

Předmět zdravot. pojištění

• předmětem zdravot. pojištění je poskytnutí zdravot. péče

• stát garantuje každému občanovi, že mu bude poskytnuta odpovídající a kvalitní zdravot. péče

• základní (standardní) péče mu bude uhrazena ze zdravot. pojištění. Jaký druh zdravot. péče to bude a jaký bude způsob úhrady, určí zákon.

Zdravotní péči můžeme rozdělit na:

1. standardní – základní, hrazená ze zdravot. pojištění

2. nadstandardní – není hrazená ze zdravot. pojištění, způsob úhrady určí zákon

Mezi standardní péči patří:

1. Léčebná péče:

   1. ambulantní – pacient sem dochází jednorázově nebo opakovaně

   2. ústavní – pacient zde pobývá delší dobu (nemocnice, LDN atd.)

2. Pohotovostní služba – pacient sem přijde, pokud dojde ke zhoršení zdravot. stavu v době, když neordinuje obvodní (praktický) lékař. Ve výjimečných případech vyjíždí doktor za pacientem domů.

3. Záchranná služba – řeší akutní stavy, kdy lékař jede za pacientem

4. Rehabilitační péče – rehabilitace po operacích, cévních mozkových příhodách (CMP)

5. Diagnostická péče – metody vedoucí ke zjištění nemoci (vyšetření moči, krve, rentgen atd.)

6. Preventivní péče – předcházení nemocem (očkování, preventivní prohlídky)

7. Dispenzární péče – sledování zdravot. stavu rizikových skupin obyvatelstva (nemocní tuberkulózou, rizikové těhotenství), jejich vyhledání, vyšetřování, léčení

8. Odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci

9. Poskytování léků, zdravotnické techniky, stomatologických výrobků

10. Lázeňská péče

11. Péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách

12. Doprava nemocných

13. Posudková činnost

14. Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva, včetně dopravy

• hrazená je i zdravotnická péče o těhotnou matku, která chce zůstat v anonymitě

• ze zdravot. pojištění lze výjimečně hradit i nadstandardní péči, která je jedinou možností zdravot. péčí u pacienta. Záleží však na rozhodnutí zdravot. pojišťovny.

Zajímavost:

• zdravot. péče poskytnutá v cizině může být hrazena ze zdravot. pojištění z České republiky za těchto podmínek:

  1. nutnost léčení nastala až během pobytu v zahraničí (tzn. že jsme nepřicestovali do zahraničí již nemocní nebo s úrazem)

  2. výše úhrady je limitována částkou, do které se stejná péče hradí v ČR (je-li v zahraničí dražší, je nutné si připlatit. Máme-li pojistku, může nám být tento rozdíl zaplacen z cestovního pojištění.)

Mezi nadstandardní zdravot. péči patří:

1. zdravot. péče provedená na vlastní žádost fyzických i právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravot. stav pojištěnce. Patří sem například:

   • zdravot. prohlídka při vstupu do zaměstnání (hradí ji zaměstnavatel)

   • osvědčení o zdravot. způsobilosti k řízení motorového vozidla při žádosti o řidičský průkaz (hradí ji uchazeč o řidičský průkaz)

   • kosmetická operace, která nemá léčebný účel (př. změna tvaru nosu)

2. zdravot. péče provedená na požádání soudu nebo jiných státních institucí (př. policie, orgány státní správy). Náklady hradí vždy ten subjekt, který o tuto zdravot. péči požádal. Patří sem například:

   • znalecké posudky, např. v řízení o svěření dítěte do výchovy

3. v zákoně jsou uvedeny další příklady zdravot. péče, která není hrazená ze zdravot. pojištění. Některou z nich pojišťovna za určitých podmínek může uhradit.

4. ze zdravotního pojištění není obyčejně hrazena péče alternativní medicíny, např. akupunktura

Subjekty zdravotního pojištění

• POJIŠTĚNCI – patří mezi subjekty zdravot. pojištění. Pojištěnci – jsou osoby, které musí platit zdravot. pojištění a kterým je poskytována zdravot. péče.

• pojištěnci jsou všechny fyzické osoby, které:

1. mají trvalý pobyt na území ČR

2. nemají trvalý pobyt v ČR, ale pracují u zaměstnavatele, který má sídlo v ČR:

   • zaměstnancem je osoba, která vykonává pracovní činnost zakládající účast na nemocen. pojištění

3. nemají trvalý pobyt v ČR, ale mají uzavřenou smlouvu o poskytování zdravot. péče se zdravot. pojišťovnou

• zvláštní kategorii tvoří zdravot. připojištění (může z něj být hrazena lepší zdravot. péče než základní)

• ze zdravot. pojištění jsou vyňaty:

1. osoby s trvalým pobytem v ČR, pokud dlouhodobě pobývají v zahraničí a neplatí pojistné

2. zaměstnanci ambasád, kteří mají diplomatické výsady nebo imunitu

Další subjekty zdravotního pojištění

• hrají určitou roli v procesu poskytování zdravot. péče pojištěnci

• patří sem:

  1. zdravotní pojišťovny = základní subjekt, zajišťují provádění zdravot. pojištění, spravují finance vybrané na zdravot. pojištění a vyplácí je subjektům, které poskytují zdravot. péči (zdravotnická zařízení)

  2. zdravotnická zařízení – poskytují pojištěnci zdravot. péči (patří sem i zařízení soc. péče, ve kterých je poskytována zdravot. péče). Zdravotnická zařízení musí mít uzavřenou smlouvu se zdravot. pojišťovnou.

  3. zaměstnavatel – odvádí za své zaměstnance pojistné na zdravot. pojištění

  4. stát – zaručuje poskytování zdravot. péče každému pojištěnci. Platí pojistné i za osoby, které nemají z určitých důvodů dostatečné příjmy.

• stát platí pojistné za tyto osoby:

  1. nezaopatřené děti

  2. poživatelé důchodů z důchodového pojištění

  3. rodiče, kteří pobírají rodičovský příspěvek (rodičovská dovolená)

  4. ženy na mateřské dovolené (pobírají peněžitou pomoc v mateřství)

  5. uchazeči o zaměstnání (registrovaní na Úřadu práce)

  6. osoby pobírající dávky soc. péče z důvodů soc. potřebnosti

  7. bezmocné osoby (převážně nebo úplně) a osoby, které o ně pečují

  8. osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody

  9. mladiství v zařízeních ústavní a ochranné výchovy

  10. cizinci, kterým byl udělen azyl, pokud nemají příjmy

Vznik a zánik zdravotního pojištění

• povinnost platit zdravot. pojištění vzniká:

  1. narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem v ČR

  2. získáním trvalého pobytu v ČR

  3. vznikem pracovního poměru u zaměstnavatele se sídlem v ČR, jde-li o osobu, bez trvalého pobytu v ČR

  4. založením pojistné smlouvy, jde-li o osobu bez trvalého pobytu v ČR

• povinnost platit zdravot. pojištění zaniká:

  1. úmrtím pojištěnce nebo prohlášením za mrtvého

  2. ukončením trvalého pobytu v ČR

  3. rozvázáním pracovního poměru u zaměstnavatele se sídlem v ČR, jde-li o osobu bez trvalého pobytu v ČR

  4. výpovědí nebo skončením platnosti pojistné smlouvy, jde-li o osobu bez trvalého pobytu v ČR

Práva a povinnosti subjektů zdravotního pojištění

Povinnosti:

1. Platit pojistné

• platí pro pojištěnce (poplatník)

• pro zaměstnavatele a stát (plátci)

2. Oznamovací povinnost

   1. zaměstnavatel – musí do 8mi dnů oznámit zdravot. pojišťovně:

• nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání

• změnu zdravot. pojišťovny svého zaměstnance

• změny, ke kterým došlo u zaměstnance a které zakládají povinnost státu platit za zaměstnance pojistné (třeba mateřská dovolená)

• o všech změnách musí vést zaměstnavatel dokumentaci

1. pojištěnec jako zaměstnanec – má oznamovací povinnost jako zaměstnavatel

• oznamuje výše uvedené změny zaměstnavateli

• zdravot. pojišťovně oznamuje tyto změny pouze v případě, že tak neučinil jeho zaměstnavatel

1. pojištěnec jako OSVČ – musí do 8mi dnů oznámit zdravot. pojišťovně zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti

• musí oznámit změny zakládající povinnost státu platit za něj pojistné

4. za nezletilé děti a osoby nezpůsobilé k právním úkonům plní oznamovací povinnost zákonný zástupce

Práva:

1. Právo na výběr zdravot. pojišťovny – pojišťovnu můžeme změnit 1krát za rok

2. Právo na výběr lékaře a zdravotnického zařízení – toto právo můžeme uplatnit 1krát za 3 měsíce

   • u lékařů a zařízení, kteří mají smlouvu s naší zdravot. pojišťovnou

3. Právo na výběr dopravní služby

4. Právo podílet se na kontrole poskytnuté zdravot. péče hrazené ze zdravot. pojištění

Odvod pojistného na zdravotní pojištění

1. Stát (osoby, za které platí zdravot. pojištění stát)

   • rozhodné období – měsíc

   • vyměřovací základ – proměnlivá částka – od 1. 4. 2006 = 4 708,50 Kč (tj. 25 % z průměrné mzdy), sazba – 13,5 %

   • 13,5 % ze 4 708, 50 = 636 Kč/měsíc

2. Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)

   • např. matka, která už nepobírá rodičovský příspěvek, nepracuje (je v domácnosti)

   • rozhodné období – měsíc

   • vyměřovací základ – minimální mzda – od 1. 1. 2007 = 8 000 Kč, sazba – 13,5 %

   • 13,5 % z 8 000 = 1 080 Kč/měsíc

3. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

   • rozhodné období – rok

   • vyměřovací základ – 50 % z úhrnu příjmů po odečtení nákladů, sazba – 13,5 %

   • minimální roční vyměřovací základ:

• rozhodné období – rok

• vyměřovací základ – 50 % průměrné měsíční mzdy (před 2 roky) x 12. Průměrná mzda v roce 2004 byla 18 035 Kč, sazba – 13,5 %

VZ = (18 035 ÷ 2) x 12 = 108 210 Kč

13,5 % ze 108 210 = 14 609 Kč

•  

• rozhodné období – rok

• vyměřovací základ = pevná částka – 486 000 Kč, sazba – 13,5 %

13,5 % ze 486 000 = 65 610 Kč

Př. Firma. Vlastník firmy (OSVČ) zaměstnává tyto zaměstnance: Pan Fadrný má HMP 15 320,-, pan Hrubý

má 12 650,- a pan Nečas má 16 750,-. Paní Škodová je na mateřské dovolené. Roční výdělek je

1 750 000 Kč. Náklady na výdělečnou činnost jsou 950 000 Kč. Kolik odvádí OSVČ za zaměstnance,

kolik za sebe a kolik zaměstnanci každý za sebe na zdravot. pojištění?

OSVČ

VZ = (1 750 000 – 950 000) ÷ 2 = 400 000 Kč

13,5 % z 400 000 = 54 000 Kč

za zaměstnance

VZ = 15 320 + 12 650 + 16 750 = 44 720 Kč

9 % ze 44 720 = 4 025 Kč

zaměstnanci

p. Fadrný VZ = 15 320 Kč 4,5 % z 15 320 = 690 Kč

p. Hrubý VZ = 12 650 Kč 4,5 % z 12 650 = 570 Kč

p. Nečas VZ = 16 750 Kč 4,5 % z 16 750 = 754 Kč

pí Škodová – stát – 636 Kč

Zdravotní pojišťovny

= nestátní subjekty (právnické osoby), které hospodaří s financemi na zdravot. pojištění

• druhy zdravotních pojišťoven:

1. Všeobecná zdravot. pojišťovna (VZP)

• má mezi pojišťovnami základní postavení

• jejím garantem je stát – tzn. pokud by se VZP dostala do platební neschopnosti, zaplatí za ni náklady stát ze státního rozpočtu. Pojišťovna ale musí peníze vrátit.

2. Zaměstnanecké zdravot. pojišťovny

• jejich založení povoluje ministerstvo zdravotnictví

• zapisují se do obchodního rejstříku (zaniká vymazáním z OR)

• jejich činnost kontroluje ministerstvo financí

• zaměstnanecké pojišťovny se dělí:

1. resortní – provádějí pojištění pro zaměstnance organizací založených ministerstvem nebo ministerstvu podléhajících, např. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, Vojenská zdravot. pojišťovna

2. oborové – provádějí pojištění pro zaměstnance jednoho oboru, např. Oborová zdravot. pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP)

3. podnikové – provádějí pojištění pro zaměstnance jednoho nebo více podniků, např. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

4. další zaměstnanecké pojišťovny – např. meziresortní, mezioborové

Struktura a činnost VZP

• činnost VZP se řídí zdravotně pojistným plánem. VZP ho předkládá vládě a schvaluje ho Poslanecká sněmovna

• organizační struktura VZP:

1. Ústředí – řídí činnost všech složek VZP, v čele je ředitel, kterého na návrh Správní rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna

2. Krajské pobočky – v čele stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ředitel Ústředí

3. další územní pracoviště

• orgány VZP:

1. Správní rada – má 30 členů, jsou zde:

   • zástupci státu – jmenuje a odvolává je vláda ČR na návrh ministra zdravotnictví

   • zástupci pojištěnců – jsou voleni a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou

   • zástupci zaměstnavatelů – jsou jmenováni a odvoláváni organizacemi zaměstnavatelů

2. Dozorčí rada

• 3 zástupci státu – jmenuje a odvolává je ministr financí, soc. věcí a zdravotnictví (každý jednoho zástupce)

• 3 zástupci pojištěnců – volí je a odvolává Poslanecká sněmovna

• 3 zástupci zaměstnavatelů – jmenování a odvolání organizacemi zaměstnavatelů

• 1 zástupce pojištěnců pro každou krajskou pobočku – je volen a odvoláván krajským zastupitelstvem

• 1 zástupce zaměstnavatelů pro každou krajskou pobočku – je volen a odvoláván organizací zaměstnavatelů

  • orgány VZP rozhodují ve věcech provádění zdravot. pojištění a podílejí se na kontrole hospodaření VZP

• orgány zaměstnanecké pojišťovny:

   

   

  jsou zde zastoupeni pojištěnci, stát a zaměstnavatelé

1. Správní rada

2. Dozorčí rada

   • zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců jsou voleni podle volebního řádu pojišťovny a zástupce státu jmenuje a odvolává ministerstvo zdravotnictví

Sankce za porušení povinností subjektů zdravotního pojištění

1. Pokuty

   1. ukládají je zdravot. pojišťovny za nesplnění oznamovacích povinností

• pojištěnci do výše 10 000 Kč

• zaměstnavateli do výše 200 000 Kč

• při opakovaném nesplnění až dvojnásobek uložené pokuty

1. ukládají se při nesplnění následujících povinností:

• podrobit se povinné preventivní prohlídce

• oznámit ztrátu průkazu

• vrátit průkaz

• propuštění z ústavního léčení pro hrubé porušení řádu – až do výše 500 Kč

• oznámit změny osobních dat

• používání průkazu pojišťovny, i když není jejím pojištěncem – až 5 000 Kč

3. ukládají se zaměstnavateli za nesplnění povinnosti poslat pojišťovně kopie hlášení o pracovních úrazech – až do výše 100 000 Kč

2. Přirážky k pojistnému

• může se vyměřit zaměstnavateli, u kterého došlo během roku k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin (a v důsledku toho ke zvýšení nákladů na zdravot. péči)

• výše přirážky může činit až 5 % – o tolik víc zaplatí zaměstnavatel na pojistném, které platí za své zaměstnance

3. Penále

• ukládá se za porušení povinnosti platit pojistné včas a ve správné výši

• penále činní 0,1 % dlužné částky za každý den

• penále platí i zdravot. pojišťovna v případě, že nevrátí čas plátci pojistného přeplatek na pojistném

 

Státní sociální podpora

Obecná charakteristika

• státní soc. podpora (SSP) je součástí systému soc. zabezpečení (je jedním z pilířů soc. politiky)

• právní prameny: Zákon č. 117/1995 Sb. o státní soc. podpoře

• zaměřuje se na pomoc rodinám, především rodinám s dětmi

• nástrojem státní soc. podpory jsou peněžité dávky (jednorázové nebo opakované). Jsou poskytovány v případě vzniku společensky uznaných soc. událostí, které jsou spojená s náhlými rodinnými výdaji (úmrtí, narození dítěte, péče o dítě). Zabraňují náhlému poklesu životní úrovně rodiny při těchto událostech.

• hlavním subjektem je stát (financuje SSP ze státního rozpočtu)

• SSP funguje na principu solidarity = vzájemná podpora rodin (hlavně soc. slabších a rodin s více dětmi)

• SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí (jsou to společně posuzované osoby) ve společné domácnosti (stejné trvalé bydliště)

Nárok na dávky SSP

1. žadatel o dávku a společně posuzované osoby musí mít trvalý pobyt na území ČR

2. při posuzování soc. situace rodiny se nebere v úvahu její majetek a výdaje jako u dávek soc. péče (pouze příjmy jednotlivce nebo rodiny)

3. základem pro stanovení nároku na dávky a pro stanovení jejich výše jsou částky životního minima

4. nárok na výplatu dávek SSP zaniká uplynutím určitého období:

   1. jeden rok – např. u přídavku na dítě

   2. čtvrtletí – např. u sociálního příplatku, příspěvku na bydlení

Výpočet životního minima od ledna 2007

1.  

2.  

Do 6 let	1 600 Kč
Od 6 let do 15 let	1 960 Kč
Nezaopatřené dítě 15 – 26 let	2 250 Kč
Zaopatřené od 15 let	2 600 Kč
Nejstarší člen rodiny	2 880 Kč

3. Existenční minimum = 2 020 Kč

• nepoužívá se u nezaopatřeného dítěte, poživatele starobního důchodu, plně invalidní osoby a osoby starší 65 let

Nárok na poskytování dávek SSP

1. Žádost o dávku

• o dávku smí zažádat oprávněná osoba, která pokud je potřeba, vystupuje i za ostatní členy rodiny; všichni musí se žádostí písemně souhlasit

• oprávněná osoba:

1.  osoba způsobilá k právním úkonům (od 18ti let)

 u rodičovského příspěvku je oprávněnou osobou i rodič starší 16ti let

2. může i být zákonný zástupce osoby nezpůsobilé k právním úkonům (rodič, náhradní rodič; jiná osoba, které byla nezletilá osoba svěřena do péče nebo ústav, v jehož péče se právně nezpůsobilý nachází)

   • žádost musí být podána na předepsaných tiskopisech MPSV

   • o dávky SSP se žádá na krajských úřadech, úřadech práce a na kontaktních místech na obecních úřadech

   • žadatel a ostatní společně posuzované osoby musejí předložit další dokumenty a informace, které jsou rozhodné pro nárok SSP. K žádosti je třeba připojit písemný souhlas žadatele, který dává právo orgánům státní správy používat osobní údaje uvedené v žádosti.

   • k žádostem o dávky se přikládají například:

     • informace o výši příjmu (rozhodný příjem = rozhoduje o nároku na dávku) = posuzuje se čistá mzda, daňové přiznání, potvrzení zaměstnavatele o výši mzdy

     • doklad o návštěvě předškolního zařízení (např. u rodičovského příspěvku)

     • skutečnosti dokazující nezaopatřenost dítěte (např. potvrzení o studiu)

     • potvrzení o zdravotním stavu dítěte – posuzuje ho posudková komise MSSZ

     • doklad o způsobu užívání bytu (jestli je vlastník nemovitosti nebo jej užívá na základě nájemní smlouvy) a náklady na bydlení (u příspěvku na bydlení)

     • rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče (dokládá se u dávek pěstounské péče)

     • údaje o přehlášení trvalého pobytu

   • povinností orgánů státní správy je dodržovat mlčenlivost o osobních údajích klientů

   • klienti mají oznamovací povinnost  musejí hlásit změny důležité pro nárok na dávku nebo její výši (do 8mi dnů)

2. Správní řízení o poskytnutí dávky SSP

• o poskytnutí dávek SSP rozhodují krajské úřady (ÚP přezkoumává krajský úřad)

• úřady městských částí Prahy přezkoumává Magistrát hlavního města Prahy

• vydávají rozhodnutí o přiznání dávky a o její výší nebo o tom, že dávka nebyla přiznána

• proti postupu úřadu SSP je možné se do 30ti dnů odvolat a krajský úřad musí do 30ti dnů rozhodnout

3. Výplata dávek SSP

• příjemcem dávky je oprávněná osoba

• dávky musejí být použity na úhradu osobních potřeb, na výživu dětí a rodin, nebo na pokrytí výdajů spojených s bydlením (záleží na typu dávky)

• dávky SSP jsou vypláceny měsíčně a to takto:

• dávka je vyplacena do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za který dávka náležela (př. za záři bude vyplacena do konce října)

  • dávky se vyplácejí převodem na bankovní účet nebo v hotovosti (příjemce je povinen uvést, jakým způsobem má být dávka vyplacena). Pokud chce změnu, je úřad SSP povinen provést ji do měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla změna nahlášena.

Dělení dávek SSP

• dávky SSP dělíme do dvou skupin:

1. dávky závislé na výši příjmu

1. přídavek na dítě (opakovaná dávka)

2. sociální příplatek (opakovaná dávka)

3. příspěvek na bydlení (opakovaná dávka)

1. dávky nezávislé na výši příjmu

1. rodičovský příspěvek (opakovaná dávka)

2. příspěvek na školní pomůcky (jednorázová dávka)

3. dávky pěstounské péče:

• odměna pěstouna (opakovaná dávka)

• příspěvek na úhradu potřeb dítěte (opakovaná dávka)

• příspěvek při převzetí dítěte (jednorázová dávka)

• příspěvek na zakoupení motorového vozidla (jednorázová dávka)

4. porodné (jednorázová dávka)

5. pohřebné (jednorázová dávka)

 

4) DÁVKY ZÁVISLÉ NA VÝŠI PŘÍJMU

1. Přídavek na dítě (PND)

   • dávka náleží nezaopatřenému dítěti na zabezpečení jeho osobních potřeb

   • zažádat může pouze oprávněná osoba – tzn. zákonný zástupce nezletilého dítěte nebo zletilé dítě, a nebo ústavní zařízení sociální péče

   • každý rok je znovu prokazován příjem společně posuzovaných osob (pokud je dítě bez rodičů nebo jiných zákonných zástupců, považuje se za rodinu samo dítě)

   • nárok na přídavek na dítě:

     1. zjistíme rozhodný příjem (RP) rodiny (příjem společně posuzovaných osob)

     2. vypočítáme životní minimum rodiny (ŽM)

     3. zjistíme v jaké míře budeme dávku počítat:

        1. můžeme ji počítat ve:

           1. zvýšené míře – RP < ŽM x 1,5

           2. základní míře – RP > ŽM x 1,5 a současně RP < ŽM x 2,4

           3. snížené míře – RP > ŽM x 2,4 a současně RP < ŽM x 4

        2. pokud je rozhodný příjem větší než ŽM x 4, nemá rodina na dávku nárok

     4. výpočet dávky:

PND = přídavek na dítě

ŽM_D = ŽM dítěte

k = koeficient

 

 

PND = ŽM_D x k

• koeficient

1. zvýšená míra: 0,36

2. základní míra: 0,31

3. snížená míra: 0,16

• přídavek na dítě se vyplácí:

1. zletilému nezaopatřenému dítěti, které je způsobilé k právním úkonům

2. osobě, která má nezletilé dítě v přímém zaopatření (rodič, náhradní rodič, osoba na základě dohody nebo osoba, kterou určí příslušný soud)

3. ústavu soc. péče, který má dítě v přímém zaopatření

Př. Rodina: rodiče (38, 31), děti (2, 5), RP = 9 100 Kč, ŽM = ? Kč, míra = ?, PND = ? Kč

ŽM = 2 880 + 2 600 + 2 x 1 600 = 8 680 Kč

míra: 8 680 x 1,5 = 13 020 Kč 9 100 < 13 020

RP < ŽM x 1,5  zvýšená míra

PND = 2 x 1 600 x 0,36

PND = 1 152 Kč

2.  

   • dávka náleží rodiči, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě (nenáleží pěstounům, poručníkovi nebo zařízením pověřených péčí o dítě)

   • dávka je určená rodinám s nízkými příjmy na krytí nákladů spojených se zabezpečováním potřeb dětí

   • příjem rodiny je testován za předchozí čtvrtletí  za každé čtvrtletí se znovu zjišťuje nárok na soc. příplatek

   • nárok na dávku:

     1. nezaopatřenost dítěte

     2. RP < ŽM_R x 2,2

        • do rozhodného příjmu se počítá PND a rodičovský příspěvek

• výpočet dávky:

ŽM_D x RP j

ŽM_R x k

 

ŽM_D = ŽM dítěte (pokud je dětí víc, dávky se sčítají)

ŽM_R = ŽM rodiny

k = koeficient

 

 

SP = ŽM_D -

• Výjimka: pokud je RP_R < ŽM_R počítá se místo RP_R  ŽM_R

•  

  1. Koeficient, jímž se násobí ŽM dítěte

• jedná se o dítě, které patří do následujících kategorií:

  1. dítě je dlouhodobě TZP  k = 3

  2. dítě je dlouhodobě ZP  k = 2,67

  3. dítě je dlouhodobě nemocné  k = 1,34

  4. děti, které se narodily současně (do 3 let věku)  k = 1,22

  5. dítě studující na SŠ (denní studium) nebo VŠ (prezenční studium)  k = 1,2

  6. pobírá-li dítě částečný invalidní důchod, nepoužívají se koeficienty: 3; 2,67 a 1,34

1. Koeficient, jímž se násobí ŽM dítěte nebo dětí a celé ŽM_R

• jedná se o rodiče, které patří do následujících kategorií:

1. oba rodiče jsou dlouhodobě TZP  k = 1,35

2. osamělý dlouhodobě TZP rodič  k = 1,3

3. jeden z rodičů je dlouhodobě TZP  k = 1,05

4. osamělý rodič, který není ZP  k = 1,17

3. Případy, kdy se používá více koeficientů současně

   1. SP se vypočítá třikrát, dvakrát s použitím jiného koeficientu a jednou v základní výši (pouze se základním koeficientem 2,2)

   2. výsledný SP se vypočítá jako součet SP v základní výši a rozdílů mezi zvýšenými soc. příplatky a SP v základní výši

   3. zaokrouhluje se až konečný výsledek!!!

Př. Rodiče (46, 50 – oba dlouhodobě TZP), dítě (13 – dlouhodobě TZP), čtvrtletní RP =

13 000 Kč, SP = ? Kč

ŽM = 2 880 + 2 600 + 1 960 = 7 440 Kč

nárok: 7 440 x 2,2 = 16 368 Kč 13 000 < 16 368

RP < ŽM x 2,2

1 960 x 13 030 p j

7 440 x 2,2

 

 

SP_(zdraví) = 1 960 -

25 538 800 ji

16 368

 

 

SP_(zdraví) = 1 960 -

SP_(zdraví) = 1 960 - 1 560,28

SP_(zdraví) = 399,72

(1 960 x 3) x 13 030 k

((1 960 x 3) + 2 880 + 2 600) x 2,2

 

 

SP_{(dítě TZP)} = 1 960 x 3 -

5 880 x 13 030 l

11 360 x 2,2

 

 

SP_{(dítě TZP)} = 5 880 -

76 616 400 l

24 992

 

 

SP_{(dítě TZP)} = 5 880 -

SP_{(dítě TZP)} = 5 880 - 3 065,63

SP_{(dítě TZP)} = 2 814,37

(1 960 x 1,35) x 13 030 l

(7 440 x 1,35) x 2,2

 

 

SP_{(rodiče TZP)} = 1 960 x 1,35 -

2 646 x 13 030 l

10 044 x 2,2

 

 

SP_{(rodiče TZP)} = 2 646 -

34 477 380 l

22 096,8

 

 

SP_{(rodiče TZP)} = 2 646 -

SP_{(rodiče TZP)} = 2 646 - 1 560, 28

SP_{(rodiče TZP)} = 1 085,72

SP = 399,72 + (2 814,37 – 399,72) + (1 085,72 – 399,72)

SP = 399,72 + 2 414,65 + 686

SP = 3 500,37

SP = 3 501 Kč

3.  

   • slouží na krytí nákladů na bydlení, poskytuje se jednotlivcům nebo rodinám s nízkými příjmy

   • rozhodný příjem se zjišťuje za předchozí čtvrtletí

   • podmínky nároku:

     1. na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu

     2. nárok má vlastník bytu, jestliže:

• náklady na bydlení (NB)  NB > RP x 0,3 (v Praze 0,35)

• normativní náklady na bydlení (NNB)  NNB > RP x 0,3 (v Praze 0,35)

Tyto dvě podmínky musí být splněny současně.

• náklady na bydlení (průměrné čtvrtletní)

1. nájem (= cena za užívání bytu)

2. náklady za: plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění

Pozor!, když b) není součástí nájemného, počítají se k nájemnému měsíčně tyto částky:

Počet spol. posuzovaných osob	Kč
1	651
2	890
3	1 164
4 a více	1 404

1. náklady za pevná paliva – započítávají se měsíčně tyto částky:

Počet spol. posuzovaných osob	Kč
1	475
2	650
3	850
4 a více	1 050

• normativní náklady na bydlení

• jsou to částky dané zákonem a jejich výše se řídí počtem obyvatel obce, ve které má žadatel byt

• částky podle typu bydlení (v Kč):

1. Byty užívané na základě nájemní smlouvy:

Počet spol. posuz. osob	Měsíční náklady na bydlení dle počtu obyvatel obce
	Praha	Více než 100 000	50 000 – 99 999	10 000 – 49 999	Do 9 999
1	3 339	2 893	2 659	2 518	2 460
2	4 926	4 233	3 913	3 721	3 640
3	6 764	5 858	5 440	5 188	5 083
4 a více	8 545	7 453	6 948	6 644	6 517

2. Družstevní byty a byty vlastníků

Počet spol. posuz. osob	Měsíční náklady na bydlení, kde nezáleží na počtu obyvatel
1	2 236
2	3 362
3	4 730
4 a více	5 978

• výpočet dávky:

• pokud je RP < ŽM  PB = NNB – (ŽM x k)

PB = příspěvek na bydlení

NNB = normativní náklady na bydlení

NB = náklady na bydlení

RP = rozhodný čtvrtletní příjem rodiny

k = koeficient

 

 

• pokud jsou NNB > NB  PB = NB – (RP x k)

• u ostatních  PB = NNB – (RP x k)

Př. Rodina z Brna (nájemní byt); rodiče (45, 40), 3 děti (5, 7, 13), RP = 11 300 Kč, náklady

na bydlení – 6 670 Kč

ŽM = 2 888 + 2 600+ 1 600 + 2 x 1 960 = 11 000 Kč

nárok: 11 300 x 0,3 = 3 390 Kč 6 670 > 3 390 a zároveň 7 453 > 3 390  mají

NB > ŽM x 0,3 NNB > ŽM x 0,3

NNB > NB; RP > ŽM

PB = 6 670 – (11 300 x 0,3)

PB = 6 670 – 3 390

PB = 3 280 Kč

  

5) DÁVKY NEZÁVISLÉ NA VÝŠI PŘÍJMŮ

1. Rodičovský příspěvek (ROP)

   • náleží rodiči (matce) nebo náhradnímu rodiči (adoptivnímu, pěstounovi, poručníkovi i rodiči preadopční nebo předpěstounské péči), který osobně, celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

   • podmínky nároku:

     1. věk dítěte – poskytuje se od narození dítěte nebo od okamžiku převzetí dítěte do péče do 4 let věku dítěte. Pokud je dítě dlouhodobě ZP nebo dlouhodobě TZP, poskytuje se do 7 let věku dítěte.

     2. péče o dítě – musí být osobní, celodenní a řádná. Rodič nemusí tuto podmínku splnit v případě, že zajistí, aby o dítě pečovala jiná zletilá osoba. Jedná se o případy, kdy je rodič výdělečně činný nebo je studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání.

• rodičovský příspěvek dále náleží:

• rodičům dítěte, které nemá 3 roky a navštěvuje předškolní zařízení nejvýše 5 dnů v měsíci

• rodičům dítěte, které má více jak 3 roky, ale navštěvuje pravidelně předškolní zařízení nejvýše 4 hodiny denně

• když dlouhodobě ZP nebo TZP dítě navštěvuje speciální zařízení pro zdravotně postižené děti nejvýše 4 hodiny denně

• když dítě navštěvuje předškolní zařízení nepřevyšující 4 hodiny denně a jeho rodiče nebo rodič jsou smyslově postižení (v rozsahu 50 % a více)

• rodič, který pobírá celý měsíc peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou v souvislosti s porodem. Jestliže by byla PPM nebo nemocenská nižší než rodičovský příspěvek, poskytuje se rodiči k PPM nebo nemocenské ještě rodičovský příspěvek, který se vypočítá jako rozdíl mezi celkovou výší rodičovského příspěvku a PPM nebo nemocenskou

  • rodičovský příspěvek nenáleží:

• je-li dítě nebo rodič v péči zdravotnického zařízení déle než 3 měsíce (dokonce 3 měsíce ho dostanou, od začátku 4 měsíce už ne)

• výše rodičovské příspěvku:

• výše ROP je dána od 1. 1. 2007 částkou, kterou vyhlašuje MPSV ve Sbírce zákonů

• od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 je výše rodičovského příspěvku 7 582 Kč

• ROP je poskytován pouze jednomu rodiči (na základě dohody mezi rodiči nebo určí příslušný úřad SSP)

• jestliže by mělo v rodině více dětí nárok na ROP, pobírá se jen na poslední dítě jedenkrát měsíčně

2. Příspěvek na školní pomůcky (PŠP) = pastelkovné

   • náleží dítěti, které bylo přihlášeno k zápisu povinné školní docházce a má nárok na přídavek na dítě

   • výše PŠP činí 1 000 Kč

   • dítě má nárok jen jednou

   • PŠP se vyplácí jednorázově osobě, která má dítě v přímém zaopatření (rodič, náhradní rodič). Nedohodnou-li se tyto osoby, určí příjemce dávky úřad SSP, který o příspěvku rozhoduje.

   • je-li dítě v přímém zaopatření Ústavu pro péči o děti, vyplatí se tento příspěvek tomuto ústavu

3. Dávky pěstounské péče

   • patří sem tyto dávky:

     1. příspěvek na úhradu potřeb dítěte

     2. odměna pěstouna

     3. příspěvek při převzetí dítěte

     4. příspěvek na zakoupení motorového vozidla

1. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (PÚP)

   • náleží dítěti svěřenému do pěstounské péče; je určena na úhradu jeho potřeb

   • PÚP se poskytuje:

1. pěstounovi, který má v péči nezletilé dítě

2. nezaopatřenému, zletilému dítěti (nejdéle do 26ti let), které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla jeho pěstounem

   • pozn.: jestliže dítě pobírá důchod z důchodového pojištění, dostane PÚP jen v případě, že je PÚP vyšší než důchod. Výše PÚP je rozdíl mezi důchodem a PÚP.

   • výpočet PÚP:

PÚP = ŽM_D x k

• koeficienty pro výpočet PÚP:

1. dítě je nezletilé zaopatřené  k = 1,4

2. dítě je nezaopatřené  k = 2,3

3. dítě je dlouhodobě nemocné  k = 2,35

4. dítě je dlouhodobě ZP  k = 2,9

5. dítě je dlouhodobě TZP  k = 3,1

nezaopatřené, PÚP = ? Kč

PÚP_(17leté) = 2 600 x 1,4 = 3 640 Kč

PÚP_(20leté) = 2 250 x 2,3 = 5 175 Kč

2.  

   • poskytuje se pěstounovi do doby zletilosti dítěte a poté i v době, po kterou má nezaopatřené zletilé dítě nárok na PÚP

   • zvláštní případy:

     • na OP má pěstoun nárok, i když dítě pobírá důchod místo PÚP

     • na OP nemá pěstoun nárok, jestliže je dítě v přímém zaopatření ústavu nebo je v péči jiné osoby, kterou určí příslušný úřad

     • OP pěstounovi nenáleží, jestliže vykonává pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních pro výkon pěstounské péče, je mu poskytována jiná odměna podle zvláštních předpisů

       • při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z nich

       • odměna pěstouna se posuzuje jako plat

       • jestliže pečuje o dítě poručník, náleží mu všechny dávky pěstounské péče

       • výpočet dávky:

OP = ŽM_J x 1 (počet dětí nebo koeficient)

• koeficienty ve zvláštních případech:

1. pečuje-li pěstoun o tři děti  k = 5,5 + za každé nové dítě  k = 0,5

2. dítě dlouhodobě TZP  k = 5,5 + za každé další dítě dlouhodobě TZP  k = 0,5

OP_{(1 dítě)} = 3 126 x 0,5 = 1 563 Kč

OP_{(dítě TZP)} = 3 126 x 5,5 = 17 193 Kč

35 949 Kč

3. Příspěvek při převzetí dítěte (PPD)

   • náleží:

     • pěstounovi při převzetí dítěte do pěstounské péče

     • osobě, které bylo dítě svěřeno do péče před rozhodnutím soudu o svěření do pěstounské péče (= osoba, která má zájem stát se pěstounem)

• PPD náleží jen jedenkrát a vyplácí se jednorázově

• příspěvek počítáme pro každé dítě zvlášť

• výpočet dávky:

PPD = ŽM_D x 4,45

Př. Pěstouni převzali do pěstounské péče dvě děti (5, 8 let). PPD = ? Kč

PPD₍₅₎ = 1 600 x 4,45 = 7 120 Kč

PPD₍₈₎ = 1 960 x 4,45 = 8 722 Kč

4. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

   • náleží pěstounovi, který má pěstounské péči nejméně čtyři děti

   • příspěvek je určen na:

1. zakoupení motorového vozidla (může být poskytnut před i po zakoupení)

2. na nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla

   • vozidlo nesmí používat pro výdělečnou činnost

   • musí prokázat, že příspěvek opravdu použil k zakoupení auta nebo motorového vozidla (pokud ne, musí příspěvek vrátit)

   • do 5ti let od zakoupení nebo opravy vozu, nesmí pěstoun vůz prodat, darovat, začít ho používat pro výdělečnou činnost nebo ukončit pěstounskou péči (nejde o případ, kdy musí pěstounskou péči ukončit z vážných zdravotních důvodů)

   • pokud tak učiní, je povinen část příspěvku vrátit (výše záleží na době, kdy přestal plnit uvedené podmínky)

   • výše příspěvku:

• 70 % pořizovací ceny auto nebo výdajů na opravy – nejvýše však 100 000 Kč

• v období posledních 10ti kalendářních let nesmí součet těchto příspěvků přesáhnout 200 000 Kč

4. Porodné (POR)

   • nárok má:

• žena, která porodila dítě

• otec dítěte, jestliže žena, která dítě porodila, zemřela

  • nárok vzniká dnem porodu

  • vyplácí se jednorázově

  • zvláštní případy:

• nárok má osoba, která převzala dítě do jednoho roku věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů

• jestliže dítě převezmou do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželé, náleží porodné jen jednomu z nich. Pokud se nedohodnou, určí orgán SSP, kterému z nich se porodné přizná.

• výše porodného:

POR = ŽM_D x k

•  

1. pokud se narodilo jedno dítě  k = 11,1

2. pokud se narodilo dvě a více dětí  k = 16,6

Př. Paní Novotné se narodilo před dvěma roky jedno dítě a letos dvojčata. Výše porodných?

POR₍₁₎ = 1 600 x 11,1 = 17 760 Kč

POR₍₂₎ = (2 x 1 600) x 16,6 = 53 120 Kč

5. Pohřebné

   • nárok má:

• osoba, která vypravila pohřeb

• zemřelý měl trvalý pobyt v ČR

• jestliže splní podmínku na pohřebné více osob, náleží dávka jen jednomu a to osobě, která nárok uplatnila jako první

• nárok vzniká dnem pohřbení

• výše pohřebného je 5 000 Kč

• vyplácí se jednorázově

 

SOCIÁLNÍ PÉČE

Právní úprava:

• Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení – obsahuje vymezení pojmů sociální péče, nově obsahuje pomoc osobám ohrožených násilím (intervenční centra), obsahuje předpisy ohledně nároku a výplaty dávek

• Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách – obsahuje právní úpravu příspěvku na péči, obsahuje přehled sociálních služeb

• Zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi – obsahuje vymezení pojmů hmotná nouze, obsahuje právní úpravu příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci

• Zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu – obsahuje vymezení pojmů životní a existenční minimum, upravuje způsob posouzení sociální potřebnosti

Vymezení pojmů sociální péče

• sociální péče = legislativní činnost

• subjekty sociální péče:

1. hlavní subjekt stát – pomoc v rámci soc. péče je financována především ze státního rozpočtu. Stát má také legislativní funkci.

2. státní subjekty – orgány soc. zabezpečení (např. odbory soc. péče na obecních a krajských úřadech)

3. nestátní subjekty – občané, rodiny, neziskové organizace

• formy pomoci v rámci soc. péče

1. peněžité dávky – jednorázové, opakované, dále bezúročné půjčky, nepodléhají dani z příjmu

2. věcné dávky

3. mimořádné výhody pro TZP – viz 3. ročník soc. péče

4. sociální služby

5. pomoc v intervenčních centrech

Pomoc osobám ohrožených násilím

• týká se domácího násilí

• zahrnuje tuto pomoc:

1. ambulantní pomoc (klient pravidelně dochází do ambulance)

2. azylovou pomoc (dočasné bezpečné ubytování)

3. dále následuje péče lékařská, psychologická, právní

• činnost intervenčního centra

  • poskytuje pomoc osobám ohroženým násilím ze strany osob blízkých nebo osob, které s nimi sdílí společnou domácnost

  • koordinuje činnost dalších zúčastněných orgánů (policie ČR, obecní policie, obce, orgány sociálně-právní ochrany dětí, neziskové organizace)

  • oznamuje příslušnému krajskému úřadu počet osob, kterým poskytlo pomoc

  • pomoc ohroženým osobám se poskytuje:

1. na základě podnětu, který policie ČR doručí intervenčnímu centru (musí doručit do 24 hodin)

   • podnětem je:

1. opis rozhodnutí o vykázání nebo o zákazu vstupu do společného obydlí (buď na 10 dnů nebo na 1 až 12 měsíců – musí rozhodnout soud)

2. opis úředního záznamu o provedených úkonech

2. i bez podnětu, na základě žádosti ohrožené osoby

• intervenční centrum po obdržení podnětu kontaktuje do 48 hodin ohroženou osobu. Pokud nedostane podnět od policie, ale dozví se o ohrožení osoby jinou cestou, kontaktuje ji ihned.

• první kontakt s ohroženou osobou:

• intervenční centrum zjišťuje, zda osoba porozuměla všem informacím, které ji poskytla policie

• intervenční centrum zjišťuje, zda byla zajištěna osobě dostatečná ochrana a bezpečí

• intervenční centrum poskytuje poradenskou péči

Dávky sociální péče

Zdravotně postižení občané a senioři

1. příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění

   • náleží občanu se ZP (změněnou pracovní schopností), který se v rámci pracovní rehabilitace připravuje pro pracovní uplatnění, a po dobu přípravy nepobírá odměnu za práci nebo nemocenskou, která tuto odměnu nahrazuje

   • o přiznání příspěvku rozhoduje na žádost příslušný orgán

   • příspěvek se poskytuje od začátku do konce přípravy pro pracovní uplatnění

   • vyplácí se měsíčně

   • výše příspěvku:

1. ZP staršímu 18ti let, který se připravuje pro povolání (zaškolení), náleží příspěvek ve výši odměny za práci, pro kterou se připravuje. Pobírá-li důchod, snižuje se příspěvek o určitou částku (nesnižuje se u sirotčího důchodu).

2. ZP staršímu 18ti let, který se připravuje k výkonu práce, náleží příspěvek ve výši příspěvku před umístěním zvýšený o 200 Kč měsíčně. Po snížení nesmí být příspěvek menší než 300 Kč měsíčně.

3. ZP mladšímu 18ti let, který se připravuje k pracovnímu uplatnění, náleží příspěvek 300 Kč měsíčně, jestliže mu nenáleží přídavky na děti.

   • je-li ZP starší 18ti let při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a zároveň stravován, a nebo jen stravován, náleží mu příspěvek 400 Kč měsíčně

   • ZP, který pobírá důchod nebo mu náleží přídavky na děti, nebo který je mladší 18ti let a připravuje se pro pracovní uplatnění, náleží příspěvek 100 Kč

   • v době pracovní neschopnosti nebo karantény se ZP staršímu 18ti let vyplácí příspěvek nejdéle 60 pracovních dnů v roce, a ZP mladšímu 18ti let po dobu, po kterou by mu bylo poskytováno nemocenské

2. náhrady nákladů řízení ve věcech soc. péče

• = úhrada výdajů, které má občan v souvislosti se správním řízením ve věcech soc. péče (přiznání dávky nebo služby)

• náhrady náleží:

1. žadatelům o dávky nebo služby soc. péče nebo jejich rodinným příslušníkům, kteří se dostavili na základě vyzvání k úředním jednání nebo se podrobili vyšetření zdravot. stavu

   • za ZP občany, kteří si nemohou sami požádat o dávku nebo služby soc. péče, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře, podat žádost jejich rodinní příslušníci

2. průvodcům občanu viz za 1., potvrdí-li lékař, že potřebují průvodce k cestě na vyšetření nebo k úřednímu jednání

3. zákonným zástupcům občanů, jestliže doprovázejí na vyšetření nebo k úřednímu jednání

• nárok na náhrady je nutné uplatnit do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo úředního jednání u orgánu, u něhož toto jednání proběhlo nebo na jehož žádost proběhlo zdravot. vyšetření

• k žádosti je třeba doložit doklady prokazující výdaje, které chce žadatel proplatit

• patří sem tyto druhy nákladů:

1. náhrada jízdních výdajů

   • veřejné hromadné dopravní prostředky, ne na MHD

   • vlak druhé třídy, příplatek za rychlík pouze v případě vzdálenosti delší než 100 km

   • nárok na slevu jízdného – hradí se výše zlevněného jízdného

   • taxi nebo vlastní vozidlo pouze uzná-li lékař nutnost takové dopravy; při použití vozidla, na které byl poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla, není třeba vyjádření lékaře

2. náhrada ušlého výdělku

• nenáleží za dobu, kdy má účastník nárok na nemocenskou a náhradu mzdy od zaměstnavatele

3.  

• nocležné náleží účastníkovi v případě, že při použití veřejné hromadné dopravy se do místa svého pobytu nemůže vrátit do 24 hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo úřední jednání

4.  

3. mimořádné výhody pro TZP občany (viz 3. ročník soc. péče)

4. jednorázové peněžité dávky

• mohou poskytovat obce TZP a starým občanům na úhradu mimořádných nutných nákladů, které nemohou uhradit ze svých běžných příjmů

1. příspěvek na opatření zvláštních pomůcek:

   • o poskytnutí příspěvku rozhoduje OÚ obce s rozšířenou působností

   • jde o příspěvek TZP občanům (tělesně, zrakově, sluchově) na opatření pomůcek, které potřebují k odstranění, zmírnění nebo překonání následků postižení

   • neposkytuje se, jestliže pomůcku zapůjčila nebo plně uhradila zdravot. pojišťovna (pokud zdravot. pojišťovna uhradí pomůcku částečně, ovlivní výši příspěvku)

   • seznam rehabilitačních a kompenzačních pomůcek je uveden v příloze č. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb.

   • jestliže potřebuje občan pomůcku, která není uvedena v příloze, poskytne se příspěvek ve výši srovnatelné pomůcky z č. 4

   • občan musí příspěvek vrátit, pokud pomůcku do 5ti let přestane vlastnit nebo pokud do 6ti měsíců nepoužije dávku na opatření pomůcky

   • vrácení příspěvku se nepožaduje, pokud ZP zemře

   • patří sem i úhrada nákladů na výcvik a odevzdání vodícího psa pro nevidomé občany (vodící pes = zvláštní kompenzační pomůcka)

2. příspěvek na úpravu bytu:

• poskytuje se:

1. občanům s těžkými vadami pohybového ústrojí a občanům úplně nebo prakticky nevidomým

2. rodičům nebo náhradním rodičům takto postižených dětí

• o poskytnutí příspěvku rozhoduje OÚ obce s rozšířenou působností

• úpravou bytu se rozumí vytvoření bezbariérových přístupů do domů, bytů, pokojů a další bezbariérové úpravy domácnosti (odstranění prahů, rozšíření dveří, úprava povrchu podlahy, instalace zvukové nebo světelné signalizace, vybudování telefonního vedení)

• přípěvek na signalizaci je poskytován i sluchově postiženým nebo rodičům či náhradním rodičům sluchově postižených dětí

• výše příspěvku – až 70 % nákladů za materiál a práci, max. 50 000 Kč; a pokud jde o instalaci výtahu (nelze-li použít schodišťovou plošinu), tak max. 100 000 Kč

• žadatel se musí písemně zavázat, že úpravu bytu provede do 3 let od zahájení řízení

• občan musí příspěvek nebo jeho část vrátit, když:

1. byt vymění nebo prodá

2. úpravy neuskuteční podle schválené dokumentace

3. vyplacený příspěvek přesáhl 70 % skutečných nákladů na opravu

• vrácení příspěvku se nepožaduje, pokud byl příspěvek nižší než 5 000 Kč, nebo pokud občan nebo dítě, jehož rodiči se příspěvek poskytnul, zemře

3. příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla:

• o poskytnutí těchto příspěvků rozhoduje OÚ obce s rozšířenou působností

1. příspěvek na zakoupení a celkovou opravu motorového vozidla:

• poskytuje se občanům s těžkým tělesným postižením, kteří jsou odkázáni na individuální dopravu a kteří nejsou umístěni k celoročnímu pobytu v ústavním zařízení

• poskytuje se i rodiči nebo náhradnímu rodiči nezaopatřeného dítěte (staršího 3 let), které je těžce tělesně postižené, nevidomé (úplně nebo prakticky) nebo mentálně postižené (pokud má nárok na ZTP/P)

• vozidlo musí být používáno na dopravu zdravot. postiženého

• výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla – nejvýše 100 000 Kč

• výše příspěvku na celkovou opravu motorového vozidla je nejvýše 60 000 Kč

• příspěvek může být poskytnut znovu po uplynutí 5ti let

  • výjimky: nezaviněné poškození, zničení nebo odcizení vozidla; oprava musí být nevyhnutelná; zničení vozidla je stav, kdy nelze vozidlo opravit za nižší cenu než byla pořizovací cena vozidla. Odcizené vozidlo musí být pro případ odcizení pojištěno.

2. příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla:

• poskytuje se občanům s těžkým tělesným postižením, kteří budou sami řídit, k čemuž nutně potřebují jeho zvláštní úpravu

• výše příspěvku je v plné ceně úpravy vozidla

• občan musí příspěvek nebo jeho část vrátit, když:

1. motorové vozidlo do 5ti let přestane vlastnit

2. motorové vozidlo do 5ti let přestane být používáno za účelem dopravy zdravot. postiženého

3. do dvou měsíců nepřestane být vlastníkem původního motorového vozidla (s výjimkou jednostopého vozidla)

4. do 6ti měsíců nepoužije příspěvek na zakoupení, opravu nebo úpravu motorového vozidla

   • vrácení příspěvku se nepožaduje, pokud občan nebo dítě, jehož rodiči se příspěvek poskytnul, zemře

   • součet příspěvků nesmí v období 10ti let přesáhnout 200 000 Kč

5. opakované peněžité dávky

1. příspěvek na provoz motorového vozidla

   • poskytuje se v období jednoho roku (dostanou na rok, po roce si mohou opět zažádat)

   • o poskytnutí příspěvku rozhoduje OÚ obce s rozšířenou působností

   • poskytuje se občanům, kteří provozují nebo vlastní motorové vozidlo

   • dále muší splňovat některou z následujících podmínek:

1. musí používat vozidlo pro osobní pravidelnou dopravu a má nárok na průkaz ZTP nebo ZTP/P, s výjimkou úplné nebo praktické hluchoty

2. musí používat vozidlo pro pravidelnou dopravu manžela nebo manželky, dítěte nebo jiné blízké osoby, kteří mají nárok na průkaz ZTP nebo ZTP/P, s výjimkou úplné nebo praktické hluchoty

3. nebo jde o rodiče nebo náhradní rodiče nezaopatřeného dítěte, který dítě pravidelně dopravuje na léčení do zdravotnického zařízení v případě, kdy je dítě v akutní fázi onkologického onemocnění

   • výše příspěvku:

     • u ZTP/P a v případě c) – jednostopé vozidlo 4 200 Kč a ostatní vozidla 9 900 Kč

     • u ZTP – jednostopé vozidlo 2 300 Kč a ostatní vozidla 6 000 Kč

   • pokud vozidlem musí z vážných důvodů jezdit více než 9 000 km, zvýší se příspěvek:

     • u ZTP/P a v případě c) – o 400 Kč

     • u ZTP – o 200 Kč

   • za vážné důvody se považuje doprava do zaměstnání, doprava do zdravotnického zařízení, doprava dítěte do internátní školy nebo do ÚSP pro zdravot. postižené děti a mládež

   • občan musí příspěvek nebo jeho část vrátit, když přestane plnit výše uvedené podmínky pro přiznání příspěvku

   • vrácení příspěvku se nepožaduje, pokud občan nebo dítě, jehož rodiči se příspěvek poskytnul, zemře

2. příspěvek na individuální dopravu

• poskytuje se na období jednoho roku. Pak si musí zažádat znovu.

• o poskytnutí příspěvku rozhoduje OÚ obce s rozšířenou působností

• poskytuje se občanům s těžkým tělesným postižením, občanům nevidomým (úplně nebo prakticky) nebo rodičům viz. 1. c) , kteří potřebují pravidelnou individuální dopravu

• žadatel nesmí být vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla nebo občanem, který je vozidlem dopravován (je mu na tuto dopravu poskytován příspěvek na provoz motorového vozidla)

• výše příspěvku činí 6 500 Kč

• občan musí příspěvek nebo jeho část vrátit, když přestane plnit výše uvedené podmínky pro přiznání příspěvku

• vrácení příspěvku se nepožaduje, pokud občan nebo dítě, jehož rodiči se příspěvek poskytnul, zemře

3. příspěvek na zvýšené životní náklady

• opakovaná peněžitá dávka

• o poskytnutí příspěvku rozhoduje pověřený OÚ

• poskytuje se:

1. zdravotně postiženým používajícím zvláštní pomůcky (ortopedické, kompenzační aj.), jejichž používání vyžaduje zvýšené výdaje

2. nevidomým (úplně nebo prakticky), kteří pracují nebo se připravují na pracovní uplatnění (výcvik, studium) nebo kteří jsou poživateli sirotčího důchodu

   • výše příspěvku v případě a) – max. 200 Kč měsíčně

   • výše příspěvku v případě b) – max. 200 Kč měsíčně – neposkytne se nevidomému, který je poživatelem plného invalidního důchodu

4. příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže

• opakovaná peněžitá dávka

• o poskytnutí příspěvku rozhoduje pověřený OÚ

• poskytuje se občanům s těžkým tělesným postižením a nevidomým občanům (úplně nebo prakticky), kteří užívají bezbariérový byt nebo garáž

• výše příspěvku na užívání bytu – 400 Kč měsíčně

• výše příspěvku na užívání garáže – 200 Kč měsíčně

5. příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům

• opakovaná peněžitá dávka

• o poskytnutí příspěvku rozhoduje pověřený OÚ

• poskytuje se úplně nebo prakticky nevidomým občanům, kteří vlastní vodícího psa. Je určený na krmivo pro tohoto psa.

• výše příspěvku – 800 Kč měsíčně

V rámci samostatné působnosti (tj. z prostředků samosprávy = obecního rozpočtu) může obec poskytnout jednorázový peněžitý příspěvek lidem v mimořádně nepříznivých sociálních podmínkách. Tato dávka není vázána na sociální potřebnost (hmotnou nouzi).

Sociální služby

• přehled soc. služeb naleznete v zákoně o soc. službách

• z tohoto tématu lze čerpat i do předmětu soc. péče a naopak

• existují tři kategorie soc. služeb:

1. služby sociální péče

2. sociální poradenství

3. služby sociální prevence

1. Služby sociální péče

= pomáhají osobám zajistit jejich soběstačnost s cílem zapojit je do běžného společenského života nebo jim alespoň zajistit důstojné životní podmínky

Přehled služeb:

• Osobní asistence – viz soc. péče

• Pečovatelská služba – viz soc. péče

• Tísňová péče = terénní služba. Prostřednictvím distanční komunikace (telefon, e-mail, signalizace atd.) je soc. pracovník v kontaktu s klientem, u kterého je vysoké riziko ohrožení zdraví nebo života. Soc. pracovník poskytuje nebo zprostředkovává krizovou intervenci, poskytuje soc. poradenství, soc. terapii atd.

• Průvodcovské a předčitatelské služby = terénní nebo ambulantní služby. Soc. pracovník pomáhá seniorům a zdravot. postiženým osobám při problémech s komunikací a orientací, např. při vyřizování osobních záležitostí (př. pomoc při jednání na úřadech).

• Podpora samostatného bydlení = terénní služba. Soc. pracovník pomáhá zdravot. postiženým osobám se sníženou soběstačností s bydlením a vedením domácnosti. Pomáhá s péči o domácnost, vykonává výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poskytuje soc. terapii atd.

• Odlehčovací služby = terénní, ambulantní nebo pobytové služby. Soc. pracovník umožňuje osobě pečující o zdravot. postiženou osobu se sníženou soběstačností, aby si mohl od péče odpočinout. Vykonává základní pečovatelské úkony (strava, hygiena), zajišťuje přechodný pobyt klienta, provádí soc. terapii atd.

• Centra denních služeb = zařízení, která poskytují ambulantní služby. Jsou určené pro zdravot. postižené osoby se sníženou soběstačností. Soc. pracovník vykonává v těchto zařízeních základní pečovatelské úkony, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti a provádí soc. terapii.

• Denní stacionáře – viz. soc. péče

• Týdenní stacionáře = zařízení, která poskytují pobytové služby. Jsou určené pro zdravotně postižené osoby se sníženou soběstačností. Zařízení poskytuje ubytování (o víkendu je klient v domácí péči), stravování, základní úkony pečovatelské služby, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti a soc. terapii.

• Domovy pro osoby se zdravot. postižením = zařízení, která poskytují pobytové služby. Jsou určené pro zdravot. postižené osoby se sníženou soběstačností. Jedná se o ústavy soc. péče pro zdravotně postižené (viz soc. péče). Poskytují celý komplex soc. služeb.

• Domovy pro seniory = zařízení, která poskytují pobytové služby. Jsou určené zejména pro staré občany často se sníženou soběstačností. Jedná se o ústavy soc. péče (viz soc. péče). Poskytují celý komplex soc. služeb.

• Domovy se zvláštním režimem = zařízení, která poskytují pobytové služby. Jsou určená pro osoby se sníženou soběstačností v důsledku chronických dušev. onemocnění (psychózy, schizofrenie), demencí nebo závislostí na návykových látkách. Soc. služby jsou přizpůsobené specifickým potřebám těchto osob.

• Chráněné bydlení = zařízení, které nabízí pobytovou službu. Je určené pro zdravot. postižené osoby se sníženou soběstačností. Má formu skupinového nebo individuálního bydlení. Zařízení poskytuje kromě ubytování i stravování nebo pomoc při zajištění stravy. Soc. pracovník pomáhá klientovi s vedením domácnosti, vykonává výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti a soc. terapii.

• Soc. služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče = soc. hospitalizace = poskytování pobytových služeb ve zdravotnických zařízeních. Jsou určené pro pacienty se sníženou soběstačností, kteří již nepotřebují ústavní zdravotní péči, ale není jim zatím zajištěna péče v domácím prostředí nebo péče v jiném zařízení.

2. Sociální poradenství

Dělí se na:

1.  

2.  

1. občanské poradny

2. manželské poradny (viz soc. péče)

3. rodinné poradny (viz soc. péče)

4. poradny pro seniory

5. poradny pro osoby se zdravotním postižením

6. poradny pro oběti trestných činů a domácí násilí

3. Služby sociální prevence

= pomáhají zabraňovat soc. vyloučení u rizikových osob. Chrání společnost před vznikem a šířením sociálně-patologických jevů

Přehled služeb:

•  

•  

•  

•  

•  

•  

•  

•  

•  

• Noclehárny = zařízení, která poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší. Umožňují přenocování a poskytují pomoc při hygieně nebo vytvářejí podmínky pro provádění hygieny.

• Služby následné péče = terénní služby. Jsou určené osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní nebo ambulantní léčbu, nebo se jí podrobují nebo abstinují. Služba následné péče zahrnuje hlavně soc. terapii.

• Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi = terénní nebo ambulantní služby. Jsou určené pro rodiny s dětmi, které se nacházejí v dlouhodobě tíživé soc. situaci. Pomoc obsahuje soc. terapii a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.

• Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravot. postižením = terénní nebo ambulantní služby. Jsou určené starým občanům a zdravotně postiženým osobám, které jsou ohrožené soc. vyloučením. Pomoc obsahuje soc. terapii. Důležité je zprostředkování kontaktu se soc. prostředím.

• Sociálně terapeutické dílny = zařízení, která poskytují ambulantní služby zdravotně postiženým osobám se sníženou soběstačností. Jsou určené pro postižené, kteří nemohou pracovat na klasickém ani chráněném pracovním místě. S pracovní terapií (rehabilitací) je poskytována možnost stravování a hygieny.

• Terapeutické komunity = zařízení, která poskytují pobytové služby osobám závislým na návykových látkách nebo osobám s chronickým duševním onemocněním, které se chtějí začlenit do běžného života. V komunitách je poskytováno ubytování na delší i přechodnou dobu a stravování. Probíhá zde hlavně soc. terapie.

• Terénní programy = terénní služby. Jsou určené pro osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jím jsou ohroženy. Patří sem např. problémové osoby, narkomani, bezdomovci, členové sociálně vyloučených komunit. Cílem programů je minimalizovat rizika vycházející z jejich způsobu života. Služby mohou být poskytovány anonymně.

Sociální rehabilitace = soubor činností směřující k znovuobnovení samostatnosti a soběstačnosti klienta. Cílem je zařazení klienta do normálního života ve společnosti a uspokojování jeho soc. potřeb. Patří sem tyto činnosti:

1. posilování soběstačnosti

2. zprostředkování kontaktu se soc. prostředím

3. výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti

4. pomoc při uplatňování práv a při obstarávání osobních záležitostí

Použité pojmy:

• Terénní služba = komplex činností zahrnující práci soc. pracovníka v terénu = na ulici nebo v domácnosti klienta (= péče o klienta v jeho přirozeném soc. prostředí)

• Ambulantní služba = komplex činností, které jsou poskytované v zařízení, kam klienti docházejí, aby jim mohla být poskytnuta odborná pomoc. Součástí služeb není ubytování.

• Pobytové služby = komplex činností zahrnující ubytování, stravování a pomoc při osobní hygieně nebo vytvoření podmínek pro hygienu a další soc. služby.

Typy pobytů a ubytování:

•  

•  

•  

•  

  • Sociální terapie = soustavná práce s klientem směřující k řešení jeho problému (nepříznivé soc. situace). Soc. pracovník nebo psycholog používá při terapii různé metody soc. práce, psychologie a psychoterapie. Součástí soc. terapie bývá i soc. rehabilitace.

  • Krizová intervence = pomoc, která slouží k překonání akutní krize (např. při hrozbě sebevraždou, traumatickém zážitku, psychické krizi v náročné životní situaci, v situaci bezprostředního ohrožení zdraví a života atd.)

Příspěvek na péči (nahradil příspěvek při péči o osobu blízkou a jinou, který byl zrušen)

• charakter dávky – peněžitá opakovaná dávka

• její právní úpravu naleznete v zákoně o sociálních službách

• poskytuje se osobám závislým na pomoci jiné osoby. Předtím se posuzuje stupeň závislosti této osoby – v zákoně jsou stanoveny čtyři stupně závislosti.

• je určená na úhradu soc. služeb, které závislá osoba využívá

• o příspěvku rozhoduje OÚ obce s rozšířenou působností

• příspěvek se vyplácí v hotovosti nebo se poukazuje na účet

• oprávněnou osobou je závislá osoba

• příjemcem (eventuelně žadatelem) je:

1. oprávněná osoba

2. zákonný zástupce oprávněné osoby

3. osoba, které byla oprávněná osoba svěřena do péče

4. zvláštní příjemce, kterého stanoví OÚ obce s rozšířenou působností

Posuzování závislosti a výše příspěvku:

Stupně závislosti:

1. stupeň = lehká závislost – klient potřebuje pomoc nebo dohled při více než 12ti sebeobslužných úkonech (u osob ml. 18ti let při více než 5ti úkonech)

2. stupeň = středně těžká závislost – klient potřebuje pomoc nebo dohled při více než 18ti sebeobslužných úkonech (u osob ml. 18ti let při více než 10ti úkonech)

3. stupeň = těžká závislost – klient potřebuje pomoc nebo dohled při více než 24 sebeobslužných úkonech (u osob ml. 18ti let při více než 15ti úkonech)

4. stupeň = úplná závislost – klient potřebuje pomoc nebo dohled při více než 30ti sebeobslužných úkonech (u osob ml. 18ti let při více než 20ti úkonech)

Mezi sebeobslužné úkony patří:

1. Péče o vlastní osobu (18)

1. příprava stravy

2. podávání a porcování stravy

3. přijímání stravy a dodržování pitného režimu

4. mytí těla

5. koupání nebo sprchování

6. péče o ústa, vlasy, nehty, holení

7. výkon fyziologické potřeby včetně hygieny

8. vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh

9. sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě

10. státní, schopnost vydržet stát

11. přemisťování předmětů denní potřeby

12. chůze po rovině

13. chůze po schodech nahoru a dolů

14. výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení

15. oblékání, svlékání, obouvání, zouvání

16. orientace v přirozeném prostředí

17. provedení si jednoduchého ošetření

18. dodržování léčebného režimu

2. Soběstačnosti (18)

1. komunikace slovní, písemná, neverbální

2. orientace vůči jiným osobám, orientace v čase a mimo přirozené prostředí

3. nakládání s penězi nebo jinými cennostmi

4. obstarávání osobních záležitostí

5. uspořádání času, plánování života

6. zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku

7. obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování)

8. vaření, ohřívání jednoduchého jídla

9. mytí nádobí

10. běžný úklid v domácnosti

11. péče o prádlo

12. přepírání drobného prádla

13. péče o lůžko

14. obsluha běžných domácích spotřebičů

15. manipulace s kohouty a vypínači

16. manipulace se zámky, otevírání a zavírání oken a dveří

17. udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady

18. další jednoduché úkony spojené s chodem a udržování domácnosti

Výše příspěvku

1. osoby mladší 18ti let

1. stupeň závislosti – 3 000 Kč měsíčně

2. stupeň závislosti – 5 000 Kč měsíčně

3. stupeň závislosti – 9 000 Kč měsíčně

4. stupeň závislosti – 11 000 Kč měsíčně

2. osoby starší 18ti let

   1. stupeň závislosti – 2 000 Kč měsíčně

   2. stupeň závislosti – 4 000 Kč měsíčně

   3. stupeň závislosti – 8 000 Kč měsíčně

   4. stupeň závislosti – 11 000 Kč měsíčně

Částky se mohou zvyšovat podle růstu indexu spotřebitelských cen.

Správní řízení

1. podání písemné žádosti na formuláři vydaném MPSV na OÚ obce s rozšířenou působností

2. rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na základě:

1. soc. šetření – provádí ho soc. pracovník OÚ obce s rozšířenou působností v domácnosti oprávněné osoby. Zjišťuje její soběstačnost

2. posouzení stupně závislosti oprávněné osoby – OÚ obce s rozšířenou působností pošle ÚP žádost na posouzení stupně závislosti osoby (obsahuje výsledky soc. šetření a kopii žádosti o příspěvek na péči). Posudkový lékař ÚP rozhodne o stupni závislosti na základě soc. šetření, nálezu od ošetřujícího lékaře, popř. na základě dalších vyšetření). Rozhodnutí pak sdělí OÚ obce s rozšířenou působností.

   • Proti rozhodnutí se může žadatel odvolat u OÚ obce s rozšířenou působností. O odvolání pak rozhoduje krajský úřad (o stupni závislosti rozhoduje na žádost krajského úřadu MPSV).

3. výplata příspěvku – vyplácí se i za měsíc, ve kterém probíhalo správní řízení o přiznání dávky

Financování sociálních služeb

Uživatel soc. služeb (žadatel, klient) si tyto služby hradí ze svých příjmů na základě smlouvy uzavřené s jejich poskytovatelem. Soc. služby může poskytovatel poskytovat za částečnou nebo plnou úhradu.

Příjmy: příspěvek na péči, důchod (starobní, sirotčí, vdovský/ecký, plný nebo částečný invalidní), další soc. dávky...

Pokud klientovi příjem nestačí na úhradu služby, může být s poskytovatelem dohodnuta spoluúčast rodinných příslušníků (manžel/ka, rodič, děti) na úhradě nákladů.

Některé služby jsou vždy poskytované bezplatně. Patří sem:

• soc. poradenství, raná péče

• telefonická krizová pomoc, krizová pomoc

• tlumočnické služby, služby následné péče

• soc. aktivizační služby pro rodiny s dětmi a pro seniory a osoby se ZP

• terénní programy, soc. rehabilitace (s výjimkou ubytování, stravy a pomoci s hygienou)

• služby v kontaktních centrech a nízkoprahových zařízeních pro děli a mládež

• služby soc. terapeutických dílen (s výjimkou stravy)

Poskytovatelem soc. služeb financuje provoz zařízení soc. péče z různých zdrojů. Např. z úhrady klienta za poskytnutou péči, z rozpočtu obce nebo kraje, z dotací od státu, z grantů, ze soc. fondů EU, z darů, z nadací, z vlastních aktivit zařízení.

Smlouva o poskytnutí soc. služby (dle nového zákona od 1. 1. 2007)

• o poskytnutí soc. služby lze požádat těmito způsoby:

1. přímo u jejího poskytovatele

2. u obce, která zprostředkuje poskytnutí soc. služby nebo kontakt s jejím poskytovatelem

• mezi poskytovatelem a uživatelem se uzavírá smlouva

• u občanů, kteří začali využívat služby před 1. 1. 2007 na základě rozhodnutí obce či kraje, se postupuje stále podle norem starého zákona (až do roku 2009). Týká se to i zařazování žadatelů do pořadníků čekatelů (u ústavní péče).

• poskytovatel musí uživateli poskytnout informace o jeho povinnostech, o pravidlech poskytování soc. služby, o možnostech obrany vůči poskytování nekvalitních služeb a naplánovat s uživatelem průběh poskytování služeb podle jeho potřeb a schopností.

• smlouva musí obsahovat:

1. pojmenování smluvních stran

2. druh soc. služby

3. rozsah poskytování soc. služby

4. místo a čas poskytování soc. služby

5. výši úhrady za soc. služby a způsob jejího placení

6. ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem

7. výpovědní důvody a lhůty

8. dobu platnosti smlouvy

• poskytovatel nemůže služby poskytnout, když:

1. danou službu neposkytuje

2. nemá dostatečnou kapacitu

3. zdravot. stav osoby je kontraindikací (rozporuplný) k poskytnutí daných služeb

 

6) ZABEZPEČENÍ V NEZAMĚSTNANOSTI

Právní normy:

• Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

• obsahuje úpravu státní politiky zaměstnanosti

• obsahuje pojem diskriminace v oblasti zaměstnávání

• působnost a činnost MPSV a ÚP v oblasti zaměstnávání

• právo na zaměstnání

• podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci

• činnost pracovních agentur

• zaměstnávání osob se ZP

• zaměstnávání osob v zahraničí

• nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Stát zabezpečuje nezaměstnané občany (registrované na ÚP) formou opakovaných peněžitých dávek.

Patří sem:

1. Podpora v nezaměstnanosti

2. Podpora při rekvalifikaci

Podpora v nezaměstnanosti (PVN)

• podmínky nároku:

  • registrace na ÚP – je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání

  • v posledních 3 letech musí být zaměstnán alespoň na dobu 12ti měsíců (3 roky = rozhodné období pro nárok na podporu)

  • není poživatelem starobního důchodu

• za dobu zaměstnání se považuje:

1. výdělečná činnost

   • závislá – zaměstnanec pracující na pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti (musí z těchto příjmů odvádět pojistné na důchod. pojištění a PnSPZ)

   • samostatná – podnikání (musí z příjmů z podnikání odvádět pojistné na důchod. pojištění a PnSPZ)

2. příprava občana se ZP pro pracovní uplatnění = občan se změněnou pracovní schopností

3. soustavná příprava na budoucí povolání, studium SŠ nebo VŠ po dosažení 18ti let, započítává se max. 6 měsíců

4. doba pobírání invalidního důchodu

5. výkon dlouhodobé dobrovolnické služby (= delší než 20 hod týdně)

6. osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo osobu částečně bezmocnou starší 80ti let

7. osobní péče o dítě do 4 let věku nebo do 18ti let věku, je-li TZP

• body b – g = náhradní doba zaměstnání

• délka výplaty PVN = podpůrčí doba:

  • do 50ti let = 6 měsíců

  • od 50ti do 55ti let = 9 měsíců

  • nad 55 let = 12 měsíců

• varianty délky podpůrčí doby:

1. jestliže nevyčerpá celou podpůrčí dobu (PD) a pracuje méně než 3 měsíce nebo vůbec, dočerpá zbytek podpůrčí doby

2. jestliže nevyčerpá celou PD, ale pracuje více než 3 měsíce, má nárok na celou PD znovu

3. vyčerpal PD, musí odpracovat 6 měsíců, aby nárok na podporu v nezaměstnanosti vznikl znovu

• do podpůrčí doby se nezapočítává doba:

• pobírání dávek nemocenského pojištění

• pobírání podpory při rekvalifikaci

• pokud je osoba ve vazbě:

  • je v evidenci ÚP 6 měsíců, poté je automaticky vyřazena

  • pokud nastoupí výkon trestu, nemůže být v evidenci ÚP

  • pokud ve výkonu trestu pracuje, započítává se tato práce do odpracované doby (musí doložit, že tam pracoval)

• nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká:

1. uplynutím podpůrčí doby

2. ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

3. vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání

• k podpoře si může nezaměstnaný přivydělat do poloviny minimální mzdy = 8 000 Kč hrubého, tj. asi do 20ti hodin týdně. Musí vykonávat závislou výdělečnou činnost (ne podnikatelskou). Musí ÚP doložit, že opravdu vydělala jen do ½ minimální mzdy.

• k žádosti o PVN dokládá žadatel potvrzení o zaměstnání, dohodu o pracovní činnosti nebo doklad o jiné výdělečné činnosti  osoba z nich musí odvádět soc. a zdrav. pojištění

• v případě OSVČ – musí doložit potvrzení o době trvání účasti na důchod. pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistném na soc. zabezpečení a PnSPZ

• jestliže si žadatel podá žádost o PVN do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo náhradní doby zaměstnání, bude mu podpora vyplácena od následujícího dne po skončení zaměstnání

• výše a výpočet PVN:

  • rozhodný příjem (RP):

1. u zaměstnance – RP = průměrný měsíční čistý příjem z posledního zaměstnání za poslední 3 měsíce

2. u OSVČ – RP = poslední vyměřovací základ (VZ) pro účely důchod. pojištění a PnSPZ, který je přepočtený na měsíc

   • minimální VZ v roce 2007

= 5 035 Kč /měsíc u hlavní samostatné výdělečné činnosti

= 2 014 Kč /měsíc u vedlejší samostatné výdělečné činnosti

3. u občanů, jejichž příjem nelze doložit (např. z důvodu bankrotu zaměstnavatele)

   • RP = životní minimum jednotlivce – v roce 2007 = 3 126 Kč

• výše podpory v nezaměstnanosti:

  • první 3 měsíce podpůrčí doby 50 % rozhodného příjmu

  • po zbývající měsíce podpůrčí doby 45 % rozhodného příjmu

  • výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru

• maximální výše PVN – 0,58 násobku průměrné mzdy v NH za 1 až 3 čtvrtletí předešlého roku – v roce 2007 = 11 389 Kč

• minimální výše PVN – první 3 měsíce podpůrčí doby – 0,12 násobek průměrné mzdy v NH za 1 až 3 čtvrtletí předešlého roku, zbytek podpůrčí doby – 0,11 násobek – v roce 2007 = 2 340 Kč a 2 145 Kč

Podpora při rekvalifikaci (PPR)

• podmínky nároku – jsou obdobné jako u podpory v nezaměstnanosti

• délka výplaty – PPR se nezaměstnanému vyplácí po celou dobu rekvalifikace organizované ÚP

• výše a výpočet PPR:

  • 60 % rozhodného příjmu po celou dobu rekvalifikace

• maximální výše PPR:

  • 0,65 násobek průměr. mzdy v NH za 1 až 3 čtvrtletí předešlého roku – v roce 2007 = 12 376 Kč

Př. Vypočítejte podporu v nezaměstnanosti: Paní Popelková (53 let) si k 1. 1. 2007 podala žádost o PVN.

Tři poslední platy – 10 348 Kč, 10 340 Kč a 10 340 Kč. K 30. 4. 2007 byla ukončena její evidence na

ÚP. Výše PVN za jednotlivé měsíce?

RP = 10 348 + 10 340 + 10 340 = 31 028 Kč  31 028 ÷ 3 = 10 342,67 Kč

za první 3 měsíce: 50 % z 10 342, 67 = 5 172 Kč

za poslední měsíc: 45 % z 10 342,67 = 4 655 Kč

Př. Vypočítejte podporu při rekvalifikaci: Pan Vašíček (35 let) byl k 1. 1. 2007 zařazen do rekvalifikačního

kurzu. Jeho příjmy z posledního zaměstnání činily 15 540 Kč, 15 500 Kč a 17 490 Kč. K 30. 5. 2007

byla ukončena jeho účast na rekvalifik. kurzech a evidence na ÚP. Výše PPR za jednotlivé měsíce?

RP = 15 540 + 15 500 + 17490 = 48 530 Kč  48 530 ÷ 3 = 16 176,67 Kč

za všechny měsíce: 60 % z 16 176,67 = 9 707 Kč

 

---

---

tohle je taky k tematu....

Charakteristika sociálního zabezpečení

Systém SOZ v ČR

• je významnou složkou celonárodní ekonomiky

• právní úprava: Zákon č. 100ú 1988 sb. o soc. zabezpečení

• cíle soc. zabezpečení

1. zabezpečit člověka pro případ budoucí sociální události - předvídatelná (stáří)

• nepředvídatelná (invalidita)

2. zabránit vzniku chudoby nebo jejím nejhorším následkům (smrt hladem)

Definice sociální události

= náročná životní situace ve které člověk:

1. ztrácí bez vlastního zavinění úplně nebo částečně své příjmy

2. je vystaven mimořádným nákladům spojeným s např. narození dítěte, úmrtí, nemocí

Definice SOZ

= soustava institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím se předchází vzniku soc. událostí nebo se zmírňují nebo odstraňují důsledky soc. událostí

 

3 části systému sociálního zabezpečení

1. Sociální pojištění (funguje na principu participace)

1. důchodové

2. nemocenské

3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

• Zdravotní pojištění (zvláštní postavení) – dostanou zdrav. péči

Odkládáme si určitou část svého příjmu pro případ budoucí soc. události, jedná se o ztrátu příjmu z důvodu: invalidity, osiření, těhotenství, nemoci, ovdovění, stáří, nezaměstnanosti, péče o dítě

Pojištění je:

1. Povinné (obligatorní)

- důchodové, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zdravotní

Nemocenské pojištění je povinné jen pro zaměstnance a zaměstnavatele, který platí za zaměstnance

Pro osoby samostatně výdělečně činné není povinné

2. Nepovinné (fakultativní)

- penzijní připojištění, životní

• občané se spolupodílejí na vytváření dobrých životních podmínek – investují do své budoucnosti

• hlavním subjektem jsou občané

2. Státní sociální podpora

• hlavní subjekt je stát – zabezpečuje občany pro případ státem uznané soc. události – týká se hlavně rodiny – jsou to události, které rodinu finančně zatěžují např. úmrtí (pohřebné), narození (porodné), péče o dítě (přídavek n dítě)

Nárok na dávku SSP

• má občan, který splní všechny zákonem stanovené podmínky

SSP funguje na principu solidarity – stát přerozděluje peníze, které jsou od rodin s vyššími příjmy k rodinám s nižšími příjmy nebo od rodin s méně dětmi do rodin s více dětmi

3. Sociální péče

• hlavním subjektem je stát – poskytuje pomoc soc. slabým občanům

• nárok na dávku a služby soc. péče má občan, který je soc. potřebný

• sociální potřebnost je stav pod hranicí živ. minima

• ke každém občanu se přistupuje individuálně

• pomoc by měla být taková aby bylo zajištěno uspokojování potřeb pouze v nezbytném a přiměřeném rozsahu

• soc. péče funguje na principu solidarity a subsidiarity

Principy SOZ

Systém soc. zabezpečení jako celek by se měl řídit těmito principy (zásadami):

1. Principem všeobecnosti (univerziality)

• stát se zaručuje poskytnou všem potřebným občanům alespoň základní minimální dávky

• stát dává všem možnost nárokovat si jakoukoliv dávku

2. Principem rovnosti (uniformity)

• snaha státu zabezpečit oprávněné osoby podle stejných pravidel -nejde o to dávat „všem stejně“ ale o to rozdělovat podle stejných pravidel

3. Principem úplnosti (komplexnosti)

• systém SOZ by měl být takový aby soc. události byly řešeny komplexně tzn. vhodnou kombinací věcných peněžitých dávek nebo soc. služeb

4. Principem přiměřenosti (adekvátnosti)

• jde o to aby výše dávky nebo charakter soc. služby odpovídaly skutečným potřebám člověka a jeho individuálnímu přičinění

5. Principem zaručenosti (garantnosti)

• jde o povinnost státu zabezpečit člověka v případě vzniku soc. události

• tyto záruky mají dvojí charakter:

1. Právní

• pokud splním podmínky dané zákonem mám nárok na dávku (pomoc od státu)

• jednou nabytá práva nám později nesmí být odmítnuta

2. Ekonomické

• snaha o zachování stejné hodnoty dávek a stejného obsahu soc. služeb (valorizace důchodů)

Dělení a druhy dávek SOZ

Dělení dávek podle charakteru

1. Peněžité (jsou v pilíři soc. pojištění, soc. podpory a SPE)

2. Věcné (jsou v pilíři SPE)

3. Sociální služby (jsou v pilíři SPE)

Dělení dávek podle doby poskytování:

1. Jednorázové (pohřebné, porodné – dávka je poskytnuta jen jednou)

2. Opakované (je poskytována nejčastěji každý měsíc – přídavky) – její poskytování musí být zrušeno správním rozhodnutím

Dělení dávek podle pilířů SPO

1. Sociální pojištění

1. Dávky důchodového pojištění

• starobní

• sirotčí

• invalidní – částečný nebo úplný

• vdovský, vdovecký

2. Dávky nemocenského pojištění

• nemocenská

• peněžitá pomoc v mateřství

• podpora při ošetřování člena rodiny

• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

3. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

• podpora v zaměstnanosti (hmotné zabezpečení)

4. Zdravotní pojištění

• úhrada zdravotní péče

2. Státní soc. podpora

1. Dávka závisí na výši příjmů

• přídavek na dítě

• soc. příplatek

• příspěvek na bydlení

2. Dávky nezávislé na výši příjmů

• porodné

• pohřebné

• rodičovský příspěvek

3. Sociální péče

1. Dávky závislé na příjmu občana (jejich poskytování je vázané na soc. potřebnost)

- dávky dorovnávající příjem do životního minima

2. Dávky nezávislé na příjmu občana

• příspěvek při péči o osobu blízkou

• příspěvek pro tělesně postižené (na zakoupení kompenzačních pomůcek)

Systém sociálního pojištění

Význam sociálního pojištění

1. Odkládáme si část příjmů pro případ budoucí soc. události = PARTICIPACE

2. Tyto odložené peníze slouží k výplatě dávek soc. pojištění = SOLIDARITY

3. Soc. pojištění na zabezpečování funkcí, jeho cílem je poskytnout finanční prostředky (formou peněžitých dávek), člověku na zabezpečení jeho potřeb (nejedná se pouze o základní životní potřeby). Sociální pojištění vychází ze základního sociálního práva: „Člověk má právo na hmotné zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci nebo při ztrátě živitele.“

Sociální události v soc. pojištění

• viz. kapitola části soc. zabezpečení

• jsou to události spojené se ztrátou příjmů (úplnou nebo částečnou) z výdělečné činnosti

Dělení soc. událostí

1. předvídatelné, nepředvídatelné

2. krátkodobé, nepředvídatelné

Krátkodobé SU	Druh dávky
nemoc	nemocenská
nezaměstnanost	podpora v nezaměstnanosti
těhotenství	peněžitá pomoc v mateřství
péče o dítě	podpora při ošetřování člena rodiny

Dlouhodobé	Druh dávky
invalidita	invalidní důchod
stáří	starobní důchod
osiření	sirotčí důchod
ovdovění	vdovský, vdovecký

Dávky soc. pojištění

• dávky jsou tak vysoké, aby mohli plně řešit soc. situaci člověka (dávky soc. péče neřeší jejich situaci, pomáhá jim pouze přežít)

• jde o materiální zajištění formou peněžitých, opakovaných dávek

Druhy dávek – viz. kap. dávky soc. zabezpečení

Rozdělení soc. pojištění

1. důchodové pojištění

2. nemocenské pojištění

3. příspěvek v nezaměstnanosti

4. zdravotní pojištění – neplatí pro něj totéž co pro předchozí typy soc. pojištění

Rozdíly

1. nejedná se o dávkový systém

• a, b, c dávky na zabezpečení potřeb člověka

• zdravotní pojištění – úhrada zdravotní péče

2. pojistné se počítá zvlášť

Odvod pojistného na SPOJ

Základní pojmy

Poplatníci pojistného = osoby, které platí SPOJ

1. zaměstnavatelé (malé a velké organizace 25 členů a více) – mají povinnosti platit SPOJ za své zaměstnance

2. zaměstnanci – mají také povinnost platit SPOJ

3. OSVČ – mají povinnost platit důchodové, zdravotní poj. a v zaměstnanosti. Nemocenské poj. mohou platit dobrovolně

Pojistné na SPOJ = částka, kterou poplatník odvádí. Vypočítá se jakou procentní sazba z vyměřovacího základu za rozhodné období

Vyměřovací základ = z čeho se pojistné vypočítává

1. zaměstnavatel – ze součtu příjmů (hrubých měsíčních) všech zaměstnanců

2. zaměstnanec – z hrubého měsíčního příjmu

3. OSVČ – ne méně než 45% z příjmu z výdělečné činnosti po odečtení nákladů (v roce 2006 50%)

Rozhodné období = za jaké období se pojistné odvádí

1. u zaměstnavatele – 1 měsíc

2. u zaměstnance – 1 měsíc

3. u OSVČ – 1 rok

Sazby pojistného = kolik procent z příjmů půjde na sociální pojištění

Státní správa v SPOJ

Sociální správu provádějí oblasti SPOJ státní i nestátní subjekty (orgány, instituce)

Rozdělení subjektů soc. správy

1. Nestátní subjekty

• působí v oblasti dobrovolného SPOJ

• patří sem např. pojišťovny (česká pojišťovna, banky, komerční, ČSOB)

• občané mají možnost ovlivnit jak vysokou dávku dostanou

2. Státní subjekty

• vykonávají státní správu SPOJ

• patří sem tyto orgány

• MPSV

• Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)

• okresní nebo městská nebo krajská správa SOZ

• obecní úřad

• ministerstvo vnitra, spravedlnosti, obrany

1. Činnost orgánů státní správy v SPOJ

MPSV a jeho detašovaná pracoviště (=pobočky)

• řídí a kontroluje výkon státní správy v SPOJ

• usiluje o rozvoj SPOJ v ČR

• zajišťuje úkony vyplívající z mezinárodních smluv

• řídí Českou správu SOZ

2. Česká správa SOZ a její detašovaná pracoviště

• vybírá pojistné na SPOJ (důchodové, nemocenské, P n SPZ)

• rozhodují o dávkách důchodového poj. – rozhodování o výši dávky, o přiznání nebo jejím vyplacení

• rozhoduje o povinnosti občana neprávem poskytnuté dávky důchodového poj. – vrátit

• přezkoumává odvolání x rozhodnutí, které vydala MSSZ (městská správa SOZ) ve věcech SPOJ

3. Detašovaná pracoviště ČSSZ

• jsou zřizovány nejčastěji ve velkých městech při MSSZ (Brno, Plzeň, Č. Budějovice)

• vykonávají jen některé činnosti ČSSZ např. řeší odvolání ve věcech nemocenského a důch. poj., vedou účetnictví, evidenci organizací, statistiku, kontaktují činnost MSSZ

4. Městská správa SOZ

• je pořízena ČSSZ, zřizuje se pro menší územní celky

• vybírá pojistné na SPOJ

• rozhoduje o výši pojistného na SPOJ, o pokutách za porušení zákona např. pro neplatiče pojistného, dál rozhoduje o věcech souvisejících s posuzováním prac. neschopnosti např. dočasné ukončení prac. neschopnosti

• provádí nemocenské pojištění zaměstnanců malých organizací (vyplácí jim dávky z nem. poj., provádí nem. poj. u OSVČ, také u občanů se ZP)

• řídí a kontrolují provádění nem. poj. v organizacích v nichž se vyplácejí dávky nem. poj., kontrolují dodržování léčebného režimu, práce neschopnými občany

• posuzují zdrav. stav (rozhoduje o přiznání částečné nebo plné invalidity)

• poskytuje peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání

Další činnosti:

- vede statistiku, poradenství, odstraňování tvrdosti zákona v nem. pojistění

5. Obecní úřad

• stanovuje zvláštního příjemce dávek důch. poj.

6. Ministerstvo vnitra

• provádí důch. poj. u hasičů, policie a příslušníků bezpečnostních složek

Ministerstvo obrany

• provádí důch. poj. u vojáků z povolání

Ministerstvo spravedlnosti

• provádí důch. poj. u příslušníků vězeňské služby

Sankce v SPOJ

1. Penále

• za neplacení pojistného ve stanovených lhůtách nebo nesprávné výši

• penále = 0,1 % dlužné částky za každý den

2. Přirážky k pojistnému

• platí je organizace, která např. nedostatečně chrání zdraví svých zaměstnanců při práci, nedodržuje bezpečnostní předpisy

• přirážka = až 5 % z vyměřovacího základu

3. Pokuty

• za nesplnění určitých povinností, které má zaměstnavatel (např. plnit lhůtu při odvádění nem. poj.), nebo OSVČ (např. podat daňové přiznání za každý rok )

• pokuty = 20 000 Kč při opakovaném porušení až 100 000 Kč

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

• je to typ soc.pojištění

• hlavním nástrojem důch.politiky státu

• je součástí soc.zabezpečení ČR

Účel důchodového pojištění

• funguje na principu odložení určité části svého příjmu pro případ budoucí soc.události

• v případě vznikem soc.události a za splnění dalších podmínek, lze čerpat zabezpečení formou opakovaných peněžitých dávek(důchody)

Východisko důchodového POJ

• celé důch. poj. vychází z Listiny základních práv a svobod(z práva občanů na hmotné zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci, při ztrátě živitele)

Další právní normy týkající se důch. poj. můžeme najít v těchto zákonech:

1. Zákon č. 589/1992 o pojistném na soc.zabezpečení - odvody na soc.poj.

2. Zákon č. 155/1992 Sb. o důch.poj. – dávky důch. poj. (nárok, výpočet, výplata atd.)

3. Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění

4. Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění soc.zabezpečení, činnost orgánů st.správy v soc.poj.

5. Další vyhlášky a nařízení vlády

Soc. události u důch. POJ

1. Předvídatelné (stáří) dosažení důchodového věku

2. Nepředvídatelné

• osiření (úmrtí rodiče nebo obou)

• ovdovění (smrt manžela, manželky)

• invalidita (dlouhodobě nepříznivý zdrav. stav)

Charakteristika důch. POJ

1. povinné (obligatorní)

• povinnost platit DP mají všechny osoby, které pracují na území ČR

2. jednotné (uniformní)

• pro všechny pojištěnce platí stejná pravidla, která jsou daná zákonem

3. obecné (univerzální)

• snaha státu zahrnout do důch.poj. co nejvíc osob (zaměstnanci, zaměstnavatelé, podnikatelé)

Principy (zásady) důchodového pojištění

1. Princip participace

2. Princip solidarity - podpora občanů, kteří nemohou sami platit soc.poj. (nemají příjmy z pracovní nebo samostatné výdělečné činnosti – stát za ně platí důchodové poj. - studenti, nezaměstnaní, těhotné ženy na mateřské, ZP)

3. Mezigenerační solidarita – mladá generace spoří, staří z nich čerpají

4. Princip zásluhovosti – pro nárok na dávku musíme plnit všechny podmínky dané zákonem, musíme si dávku zasloužit (doba poj., vznik soc.události)

5. Princip zabezpečenosti (soc. garance, zaručenosti) - povinnost státu zabezp.člověka plnícího podmínky dané zákonem

Způsob financování důch. POJ

• peníze na důch.poj. pochází z poj.vybraného od pojištěnců

• takto vybrané peníze jdou na zvláštní účel přímo do stát.rozpočtu

• pojistné vybírá, vyplácí, spravuje ČSSZ

Pojištěnci a pojistné na důchodového pojištění

1. Osoby, které mají povinnost platit důch. poj. ze svých příjmů

1. zaměstnanci

VZ = hrubá mzda

rozhodné období = 1měsíc

sazba = 6,5%

2. zaměstnavatelé

VZ = úhrn hrubých mezd

rozhodné období = 1měsíc

sazba = 21,5%

3. OSVČ

VZ = 45% z příjmů z výdělečné činnosti po odečtení nákladů

rozhodné období = 1rok

sazba = 28%

4. další osoby

• osoby ve služebním poměru (policie, vojáci)

• soudci, poslanci, vězni pracující ve výkonu trestu, dobrovolní pracovníci peč.služby, pěstouni pracující ve zvláštních zařízeních

2. Osoby, které nemají příjmy a platí za ně pojistné stát

1. studenti SŠ, VOŠ, VSŠ - nejdéle po dobu 6let studia po dosažení 18let (max.do 24let)

2. osoby ZP připravující se na prac.uplatnění

3. osoby v evidenci ÚP – po dobu kdy jim náleží podpora v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci max. po dobu 3let poté kdy jim tato podpora nenáleží

4. osoby pečující o dítě do 4let, do 18let je-li těžce zdrav.postižené

5. osoby pečující o úplně nebo převážně bezmocnou osobu nebo o osobu částečně bezmocnou starší 80let musí žít ve společné domácnosti

6. poživatelé plného invalidního důchodu – osoby pobírající dávky nemocenské pojištění po skončení výdělečné činnosti

3. Osoby, které si mohou podat přihlášku k důch.poj.

1. osoby v evidenci ÚP pokud jim celou dobu evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti ani podpora při rekvalifikaci

2. studenti - od 6roku studia po 18letech

3. občané ČR pracující v cizině

4. osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu

4. Osoby, které podali přihlášku k účasti na důch.poj. a nelze je zařadit do žádné z předchozích skupiny – musí být starší 18 let mohou platit max.10let

Druhy dávek důch. POJ

1. Starobní důchod

Podmínky nároku:

1. dosažení důch.věku - do 31. 12. 2012 se důch. věk počítá následujícím způsobem: od 1. 1.1996 se za každý uplynulý rok přičítá k důch.věku mužům 2 měsíce, ženám 4 měsíce

• po 31. 12. 2012 se důch.věk nezvyšuje, muži 63let

ženy 63 let bezdětné 62 let 1 dítě 61 let2 děti 60 let 3, 4děti 59 5 a víc

2. doba pojištění

• 25let nebo při dosažení 65 let stačí doba poj. 15let

• do doby poj. se počítá:

doba kdy jsme pojištěni - patří sem pojištěnci, kteří si platí poj. povinně, dobrovolně ze svých příjmů (viz. pojištěnci 1, 3, 4) pojištěnci, za které to platí stát - tzv. náhradní doba pojištění(viz pojištěnci 2)

Starobní důchod a pracovní činnost – důchodce si může přivydělat jen na základě prac. smlouvy, kterou uzavře na dobu neurčitou (nejdéle na 1rok)

2. Předčasný starobní = člověk jde do důchodu ještě před důchodovým věkem

Podmínky nároku

1. doba pojištění 25let

2. pobírá ID a chybí mu 2 roky do důch. věku

• pobíral ID nepřetržitě minimálně 5 let tento důchod mu byl odňat a do dosažení důch. věku mu chybí nejvýše 5 let

• do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 3 roky

Předčasné důchody jsou vypočítávány jiným způsobem než starobní důchody. U předčasného starobního důchodu je výdělečná činnost vyloučena až do doby nároku na obecný starobní důchod

Invalidita - soc. událost

ID je dávka důchodového pojištění určená k vyrovnání příjmu občana jehož pracovní schopnost soustavné výdělečné činnosti je snížena dlouhodobě nepříznivým zdrav. stavem (tento stav trvá déle než 1rok)

3. Částečný invalidní důchod

Pojištěnec je ČID, jestliže z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdrav. stavu:

1. poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%

2. nepříznivě ji stěžují obecné životní podmínky

• pojištěnec má nárok ČID pokud:

1. a získal potřebnou dobu pojištění

2. následkem pracovního úrazu

Poskytnutí dávek spočívá v náhradě ztráty příjmu ne v kompenzaci zdrav. pojištění

Doba pojištění:

do 20 let míň než 1rok 20 – 22 1rok 22 – 24 2roky 24 – 26 3roky 26 – 28 4roky nad 28 let - 5let

ČID a výdělečná činnost – výplata ČID se řídí výší výdělku.Z vyměřovacího základu ČID se vypočítá určitá hranice příjmů důchodce (je to tzv. srovnatelný VZ)

Jestliže průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti ČID:

1. nepřesáhne 66% SVZ vyplácí se ČID v plné výši

2. je vyšší než 66% ale nepřesáhne 80% vyplácá se ve snížené míře

3. přesáhne-li 80%SVZ nevyplácí se

4. Plný ID

Podmínky nároku:

1. Pojištěnec je plně invalidní

1. jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost výdělečné činnosti o 66%

2. je schopen soustavné výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek

2. Pojištěnec má nárok na PID jestliže se stal:

1. pracovní úraz, který vede k plné invaliditě

2. plná invalidita z jiných důvodů (nemoc) a získal potřebnou dobu poj.

3. Doba pojištění (jak u ČID)

• vyjímkou je tzv. plný invalidní důchod z mládí, na který má nárok osoba od 18let, jestliže splňuje podmínku plné invalidity ještě před dosažením tohoto věku

• v tomto případě nemusí tato osoba splnit potřebnou dobu poj.

PID a výdělečná činnost

• výdělek není omezen, důležitá je vhodná pracovní činnost

• měla by odpovídat zdrav. stavu (na zkrácený úvazek, jednoduchá pracovní činnost)

= měla by odpovídat zbývajícím pracovním schopnostem (34% když je omezena o 66%)

5. Vdovský, vdovecký důchod

Podmínky nároků:

1. smrt manžela/ manželky(= vdovský, vdovecký))

2. ke dni smrti má manžel/ka:

• potřebnou dobu pojištění na PID nebo starobní důchod

• nebo byl poživatelem star. důchodu, ČID, PID

• zemřel následkem prac. úrazu

Doba poskytování:

• po dobu 1 roku ode dne smrti manžela/ky

• tato doba může být prodloužena v těchto případech:

1. pečuje-li o nezaopatřené dítě

o těžce zdrav. postiž. nezletilé dítě

o převážně nebo úplně bezmocné zletilé dítě

2. pečuje-li o svého rodiče (nemusí spolu bydlet) nebo o rodiče zemřelého manžela/ky, který je převážně nebo úplně bezmocný nebo je částečně bezmocný a starší 80 let (je zde podmínka stejného trvalého bydliště u všech)

3. plně invalidní

4. je-li žena starší 55let a muž 58let

Zánik nároků na VD:

• nárok VD zaniká uzavřením nového manželství (tzv.“odbytné“ – je částka ve výši 12ti měsíčních dávek VD)

• rozhodnutím soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt jako spolupachatelka nebo účastnice trestného činu

Nárok na VD:

• může vzniknout znovu jestliže se splní některá podmínka a,b,c,d

• tato podmínka se musí splnit do 5 let po zániku dřívějšího nároku na VD

6. Sirotčí důchod

Podmínky nároků:

1. Na SID má nárok nezaopatřené dítě zemřel-li:

1. rodič (osvojitel), osoba na kterou bylo dítě odkázáno výživou

2. - jestliže byl poživatelem starobního důchodu, ČID, PID

- nebo ke dni smrti splnil potřebnou dobu pojištění na starobní důchod nebo PID

- zemřel následkem prac.úrazu

2. osiřelé nezaopatřené dítě má nárok na sirotčí důchod po obouch rodičích

3. - nárok na SID zanikne osvojením (pouze po rodiči, který byl nahrazen)

- dojde-li ke zrušení osvojení nárok vzniká znovu

- nárok na SID nevzniká po pěstounovi

Nezaopatřené dítě

1. Do konce povinné školní docházky nejdéle do 26 let jestliže:

1. studuje

2. nemůže studovat nebo pracovat z důvodu špatného pracovního stavu (nemoc, úraz)

3. nemůže pracovat z důvodu plné invalidity

2. Dítě po ukončení povinné školní docházky do 18let, které je evidováno na ÚP a nemá nárok na podporu v nezaměst

Vyplácení důchodu

• vyplácejí se v hotovosti nebo na účet

• příjemcem důchodu je:

1. oprávněná osoba = osoba, které dávka náleží (starší 18let)

2. zákonný zástupce oprávněné osoby (do 18let)

3. zvláštní příjemce - stanoví ho OÚ

Souběh nároků na důchody a jejich výplata:

• vznikne-li souběžný nárok na SID, ČID, PID jejichž výše je různá vyplácí se ten vyšší

• vznikne-li souběžný nárok na SID, ČID, PID výše stejná vyplácí se ten, který si pojištěnec zvolí

• současně lze vyplácet starobní s VD, I D s VD, ID se SID nejvyšší důchod se vyplácí v plné výši a druhý zmenšen o 1/2

• současně lze vyplácet i VD se SID různé výše =vyšší se vyplácí v plné výši, druhý se vrátí, stejná výše=krátí se sirotčí

• současně lze vyplácet dva sirotčí - vyšší se vyplácí v plné výši, nižší se krátí

Výpočet dávky důchodového pojištění (důchod se skládá ze dvou složek):

1. základní výměry = pevná částka (daná zákonem)

2. z procentní výměry = procentní sazba z výpočtového základu (podle příjmů, doby poj.)

Bezmocnost = omezení, ztráta soběstačnosti:

1. částečná - dlouhodobá pomoc jiné osoby při nezbytných úkonech, prakticky nevidomá

2. převážná - pomoc při mytí, česání, oblékání, hlavních živ. úkonech, soustavný dohled u těžce mentálně postižených, dlouhodobě duševně nemocných, úplně nevidomá

3. úplná bezmocnost - odkázána k pobytu na lůžku, soustavné ošetřování, trvale odkázána na pomoc jiné osoby při živ. úkonech

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

• cílem nemocenského pojištění je krátkodobě zabezpečit práce-neschopné zaměstnance formou opakovaných peněžitých dávek

• tyto dávky nahrazují příjem

Důvod:

Přerušení práce – krátkodobá soc. událost – to je nemoc, úraz, ošetření člena rodiny, těhotenství, mateřství, karanténa, přijetí rodiče s dítětem do nemocnice, poškozené ortopedické pomůcky po dobu, která je nutná k opravě, lázně

Účast na nemocenském pojištění

• dávky nem. poj. náleží občanům, kteří jsou účastni nem. poj.

• tato účast vyplívá z pracovního poměru

• nem. poj. jsou účastní zaměstnanci, kteří pracují na základě uzavřené dohody o prac. činnosti – odvádí zdrav., sociální poj. a daně

• zaměstnání musí vykonávat na území ČR

• jestliže pracuje přechodně mimo ČR a je stále pojištěn

• jestliže má zaměstnavatel sídlo v ČR a jeho zaměstnanec pracuje trvale v cizině, ale má trvalý pobyt v ČR je pojištěn

• cizinec pracující u našeho zaměstnavatele nemusí mít v ČR trvalý pobyt, ale musí být pojištěn, jestliže zde pracuje víc než 7 kalendářních dnů a jeho příjem přesáhl 400,- za měsíc

• jestliže občan vykonává několik činností, je pojištěn u každé z nich

Vznik pojištění

• dnem nástupu do zaměstnání

• u OSVČ dnem kdy začal podnikat

Zánik pojištění

• dnem skončení pojištění

• u OSVČ ukončením podnikání

Ochranná lhůta

• doba po skončení zaměstnání, kdy musí být poskytnuta dávka z nem. poj.

• je dlouhá 42 dnů

• pokud zaměstnání trvalo méně než 42 dnů, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako toto zaměstnání

Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 54/1956 Sb. o nemocenském poj. zaměstnanců

Dávky z nemocenského pojištění

1. Nemocenské

• náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně práce neschopný

• poskytuje se od 1. dne prac. neschopnosti, do skončení prac. neschopnosti nebo do uznání invalidity

• dávky se vyplácí za jednotlivé kalendářní dny, tedy i za soboty, neděle, svátky

• nemocenská se nejdéle poskytuje po dobu 1 roku (podpůrčí doba)- je doba po kterou se poskytují peněžité dávky nem. poj. , lze ji prodloužit o další rok (rozhoduje o tom posuzovaný rok na MSSZ) ten musí uznat, že tato osoba opět brzy nabude pracovní schopnosti

Vyloučení z nároku na dávku

1. v úmyslu vylákat nemocenské – úmyslné poškození zdraví, které si zaměstnanec přivodil sám nebo mu je s jeho souhlasem způsobil někdo jiný

2. jako následek své opilosti nebo zneužití omamných látek – nárok je vyloučen tehdy jestliže se prokáže souvislost mezi opilostí a prac. neschopností

3. při spáchání trestného činu za, který zákon stanoví trest odnětí svobody jehož horní hranice přesáhne 1 rok

Výpočet nemocenské

Rozhodné období – je to období 12ti kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla prac. neschopnost, do rozhodného období se nezahrnují:

• dny omluvené i neomluvené nepřítomností v práci

• dny, kdy mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství

Vyměřovací základ (rozhodný příjem) – je to úhrn hrubých měsíčních příjmů za rozhodné období

2. Podpora při ošetřování člena rodiny (POČR)

• náleží zaměstnanci, který nemůže pracovat z těchto důvodů:

1. musí ošetřovat nemocné dítě do 10 let

• zaměstnanec musí prokázat onemocnění dítěte potvrzením dětského lékaře

• pokud by uplatňoval nárok na dávku zaměstnanec, který není rodičem dítěte (druh matky), musí prokázat, že žije s dítětem ve společné domácnosti

2. musí pečovat o dítě do 10 let, protože:

• výchovné zařízení, které dítě navštěvuje bylo uzavřeno z nařízení příslušných orgánů

• osoba, která o dítě pečuje onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa a proto nemůže o dítě pečovat

3. musí ošetřovat jiného nemocného člena rodiny

• zaměstnanec musí prokázat potvrzení ošetřujícího lékaře, že rodinný příslušník potřebuje ošetřování

• ošetřovaný člen rodiny musí žít ve společném bydlišti

Dávka se poskytuje jen jednou v jednom případě ošetřování a jen jednomu zaměstnanci

Podpůrčí doba

• dávka se poskytuje prvních 9 kalendářních dní

• osamělému zaměstnanci se poskytuje po dobu prvních 16 kalendářních dnů

Výše dávky

• se stanoví stejným způsobem jako nemocenské

• za kalendářní den činí 69% z upraveného DVZ(25% se nepočítá)

3. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM)

• náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství převedena na jinou práci s nižší mzdou

• jde o práci, která je podle pracovně právních předpisů těhotným ženám zakázána nebo podle lékařského posudku ohrožuje její zdravotní stav

Podpůrčí doba

• dávka se poskytuje ode den převedení na jinou práci do nástupu na MD a po skončení MD do konce 9 měsíce po porodu

Výše dávky

- vypočítá se jako rozdíl DVZ z původního platu a DVZ platí po převedení na jinou práci. DVZ se upravuje jako od 15 dne pracovní neschopnosti

4. Peněžitá pomoc v mateřství

• náleží zaměstnankyni, která nemůže pracovat z důvodu pokročilého těhotenství a mateřství= po dobu mateřské dovolené

Podpůrčí doba

• běžná MD začíná 6. týden před očekávaným dnem porodu (nejdříve 8. týden před porodem)

Pro nárok na PPM musí splnit tyto podmínky:

1. Musí být v průběhu 2 let před porodem účastná alespoň 270 dnů nemoc. pojištění = tzv. čekací lhůta (počítá se sem doba zaměstnání, pobírání důchodu, evidence na Úřadu práce). Když tuto podmínku nesplňuje ukončí ji lékař PN 6. týden po porodu

2. Těhotenství musí skončit porodem (dítě je zapsáno do matriky)

• zemře-li dítě při porodu, poskytuje se matce PPM 14 dnů

• zemře-li dítě v MD poskytuje se matce PPM ještě 2 týdny po smrti dítěte

3. Žena může nastoupit na MD v ochranné lhůtě

• ta je 6 měsíců po skončení zaměstnání

Zvláštní případy poskytování PPM

1. narodí-li se ženě dvojčata nebo více dětí, PPM se poskytuje 37 týdnů

2. je-li zaměstnankyně osamělá (rozvedená, ovdovělá, neprovdaná) – nesmí žít s druhem, poskytuje se PPM 37 týdnů

3. je-li žena OSVČ – doba účasti na nem. poj. musí trvat 180 dnů v období 1 roku před porodem

• po dobu PPM nesmí podnikat

4.  

• bylo ji svěřeno rozhodnutím soudu nebo orgánem soc.–právní ochrany

• pečuje-li o dítě jehož matka zemřela

• má svěřeno dítě do preadopční péče

• PPM se poskytuje ode dne převzetí dítěte do 22.týdne pokud převezme 1 dítě, do 31.týdne převezme-li 2 a více dětí

5.  

1. je-li osamělý a pečuje o dítě mladší 8 měsíců – nesmí žít s družkou

2. nebo musí pečovat o dítě mladší 8 měsíců jestliže matka zemřela nebo nemůže ze zdrav. důvodů o dítě pečovat (na zákl. posudku) – PPM se poskytuje 31týdnů od převzetí dítěte v případě b 22týdnů

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Charakter zdravotního pojištění

• Zdravotní pojištění je součástí systému sociálního zabezpečení

• Někdy se zdravotní pojištění řadí do sociálního pojištění, jindy mimo něj. Od ostatních druhů sociálního pojištění (např. nemocenského) se totiž odlišuje z několika hledisek

• Rozdíl mezi zdravotním a nemocenským pojištěním:

1. Způsob odvodu pojistného

Každé se odvádí zvlášť a je spravováno jinou institucí:

Zdravotní = spravuje a vyplácí zdravotní pojišťovny

Nemocenské = spravuje a vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení nebo zaměstnavatel

2. Způsob vyplácení pojistného

Finance jsou vypláceny za různým účelem

Zdravotní = finance slouží k úhradě zdravotní péče, která je poskytována pojištěnci

Nemocenské = finance jsou poskytované pojištěnci formou opakovaných sociálních dávek (nemocenská, podpora při ošetř. člena rodiny), eventuelně formou náhrady mzdy od zaměstnavatele

Zdravotní pojištění je všeobecné a povinné

1. všeobecné znamená, že zahrnuje všechny fyzické osoby, která se trvale zdržují na území ČR = POJIŠTĚNCI

Stát se snaží zahrnout do zdravotního pojištění co nejvíce lidí, protože jim zaručuje zdravotní péči

2. povinné znamená, že všichni pojištěnci musí ze zákona platit zdravotní pojištění. Za některé osoby platí zdravotní pojištění stát (děti)

Předmět zdravotní pojišťovny

• předmětem zdrav. poj. je poskytnutí zdravotní péče

• stát garantuje každému občanovi, že mu bude poskytnuta odpovídající a kvalitní péče

• základní (standardní) péče mu bude uhrazena ze zdrav.poj.

• jaký druh zdrav. péče to bude a jaký budu způsob úhrady určí zákon

Zdrav.péči můžeme rozdělit na :

1. standardní = základní, hrazená ze zdrav. poj.

2. nadstandardní = není hrazena ze zdrav. poj., způsob úhrady určí zákon

Mezi standardní zdrav. péči patří:

1. Léčebná péče

1. ambulantní – pacient sem dochází, jednorázové, opakované

2. ústavní – pacient zde pobývá delší dobu (nemocnice, LDN)

2. Pohotovostní služba

• pacient sem přijde pokud dojde ke zhoršení zdrav. stavu v době, když již neordinuje obecní doktor

• ve výjimečných případech dojíždí za pacientem domů

3. Záchranná služba

• řeší akutní stavy, kdy lékař jede za pacientem

4. Rehabilitační péče

• rehabilitace po operacích, cévních mozkových příhodách, CMP

5. Diagnostická péče

• metody vedoucí k zjištění nemoci (vyšetření krve, moči, rentgen)

6. Preventivní péče

• předcházení nemoci (očkování, preventivní prohlídky)

7. Dispenzární péče

• sledování zdrav. stavu rizikových skupin obyvatelstva (nemocní tuberkulózou, rizikově těhotné ženy)

8. Odběr tkání

• odběr tkání, orgánů určených k transplantaci

9. Poskytování léků, zdrav. techniky, stomatologických pomůcek

10. Lázeňská péče

11. Péče v odborných dětských léčebnách, ozdravovnách

12. Doprava nemocných

13. Posudková činnost

14. Prohlídka zemřelého pojištěnce, pitva, včetně dopravy

• hrazena je i zdravotní péče o těhotnou matku, která chce zůstat v anonimitě

• ze zdravotního poj. jde vyjímečně hradit i nadstandardní péči, která je jedinou možností zdrav. péče o pacienta

• záleží však na rozhodnutí zdrav. pojišťovny

Zajímavost

• zdrav. péče poskytnutá v cizině může být hrazena ze zdrav. pojištění s ČR za těchto podmínek:

1. nutnost léčení nastala až během pobytu v zahraničí (tzn. že jsme nepřicestovali do zahraničí již nemocní nebo s úrazem)

2. výše úhrady je limitována částkou, do které stejná péče platí v ČR (je-li v zahraničí dražší je nutné si připlatit; má-li pojistku může nám být tento rozdíl zaplacen z cestovního pojištění)

Mezi nadstandardní zdravotní péči patří:

1. provedená na vlastní žádost FO a PO jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdrav. stav

Patří sem:

• zdrav. prohlídka při vstupu do zaměstnání (hradí zaměstnavatel)

• osvědčení o zdrav. způsobilosti k řízení motorového vozidla při žádosti o řidičský průkaz (hradí uchazeč)

• kosmetická operace, která nemá léčebný účel

2. zdrav. péče provedená na požádání soudu nebo jiných stát. institucí:

• náklady hradí ten kdo o ni požádá (znalecký posudek)

3. v zákoně jsou uvedeny další příklady zdrav. péče, která není hrazena:

• některou z nich pojišťovna za určitých podmínek může uhradit

4. ze zdrav. poj. obyčejně hrazena alternativní medicína (akupunktura)

Subjekty

Pojištěnci patří mezi subjekty zdrav. poj. – jsou osoby, které musí platit a kterým je poskytována zdrav. péče

Pojištěnci jsou všechny FO které:

1. mají trvalý pobyt na území ČR

2. nemají trvalý pobyt v ČR, ale pracují u zaměstnavatele se sídlem v ČR

• zaměstnanec vykonává prac. činn. zakládající účast na nem. poj.

3. nemají trvalý pobyt v ČR, mají uzavřenou smlouvu o poskytnutí zdrav. péče se zdrav. pojišťovnou

• zvláštní kategorii tvoří zdrav.připojištění (může z něj být hrazena lepší zdrav. péče než základní)

Ze zdrav. pojištění jsou vyňaty

1. osoby s trvalým pobytem v ČR, pokud dlouhodobě pobývali v zahraničí a neplatí pojistné

2. zaměstnanci ambasád, kteří mají diplomatické výsady nebo imunitu

Další subjekty:

• hradí určitou roli v procesu poskytování zdrav. péče pojištěncům

1. Zdravotní pojišťovny = základní subjekt

• zajišťují, provádějí zdrav. poj., spravují finance vybrané na zdrav. poj. a vyplácejí je subjektům, které poskytují zdrav.péči

2. Zdrav. zařízení - poskytují pojištěnci zdrav. péči

• musí mít uzavřenou smlouvu se zdrav. pojišťovnou

3. Zaměstnavatel - odvádí za zaměstnance pojistné na zdrav. poj.

4. Stát - zaručuje poskytování zdrav. péče každému pojištěnci

• platí pojistné i za osoby, které nemají z určitých důvodů dostatečné příjmy

Stát platí pojistné za tyto osoby:

1. nezaopatřené děti

2. poživatelé důchodu z důch. poj.

3. rodiče pobírající rodičovský příspěvek

4. ženy na mateřské dovolené

5. uchazeči o zaměstnání

6. osoby pobírající dávky SPE z důvodu soc. potřebnosti

7. bezmocné osoby (převážně nebo úplně) i ti co o ně pečují

8. osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody

9. mladiství v zaříz. ústavní a ochranné výchovy

10. cizinci s azylem pokud nemají příjmy ze sam. výděl. činn.

Vznik a zánik zdrav. poj.

Povinnost platit zdrav. poj. vzniká:

1. narozením – jde-li o osobu s trvalým pobytem v ČR

2. získáním trvalého pobytu v ČR

3. vznikem prac. poměru se sídlem v ČR

4. založením poj. smlouvy (jde-li o osobu bez trvalého pobytu v ČR)

Povinnost platit zdrav. poj. zaniká:

1. úmrtím pojištěnce nebo prohlášením za mrtvého

2. ukončením trvalého pobytu v ČR

3. rozvázáním prac. poměru u zaměstnavatele se sídlem v ČR, jde-li o osobu bez trvalého pobytu v ČR

4. výpovědí nebo skončením platnosti poj. smlouvy (jde-li o osobu bez trvalého pobytu v ČR)

Práva a povinnosti subjektů zdrav. poj.

Povinnosti:

1. platit pojistné

• platí pro pojištěnce (poplatník poj.)

• pro zaměstnavatele a stát (jsou plátci pojistného)

2. oznamovací povinnost

1. zaměstnavatel

• musí do 8dnů oznámit zdrav. poj.

• nástup zaměstnance do zaměstnání, ukončení zaměstnání

• zněnu zdrav. pojišťovny svého zaměstnance

• změny, ke kterým došlo u zaměstnance a které zakládají povinnost státu platit za zaměstnance pojistné

• zaměstnavatel musí vést dokumentaci o všech změnách

2. pojištěnec jako zaměstnanec

• má oznamovací povinnost jako zaměstnavatel

• oznamuje výše zmíněné změny zaměstnavateli

• zdrav. pojišťovně oznamuje tyto změny pouze v případě, že tak neučinil jeho zaměstnavatel

3. pojištěnec jako OSVČ

• musí do 8dnů oznámit zdrav. pojišťovně zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti

• musí oznámit změny zakládající povinnost státu platit za něj pojistné

4. za nezletilé děti a osoby nezpůsobilé k právním úkonům plní oznamovací povinnost zákonný zástupce

Práva:

1. právo na výběr zdravotní pojišťovny – můžeme změnit 1x ročně

2. právo na výběr lékaře a zdravotního zařízení

• toto právo můžeme uplatnit 1x za 3 měsíce

• u lékařů a zařízení, kteří mají smlouvu s naší zdrav. pojišťovnou

3. právo na výběr dopravní služby

4. právo podílet se na kontrole poskytnuté zdrav. péče hrazené ze zdrav. poj.

Odvod poj. na zdrav. pojištění

1. Stát – je rozhodné období (RO) 1 měsíc

Vyměřovací základ (VZ) – proměnlivá částka

od 1. 4. 2006 = 4708,50Kč tj. 25% z průměrné mzdy sazba 13,5 % 13,5% z 4708,50 = 636Kč

2. Osoby bez zdanitelných příjmů

Matka, která už nepobírá rodičovský příspěvek, nepracuje, je v domácnosti

Rozhodné období 1 měsíc

VZ – minimální mzda od 1. 7. 2006 = 7955Kč

Sazba 13,5 % 13,5% z 7955 = 1074Kč

3. Osoba samostatně výdělečně činná

Rozhodné období – 1 rok

VZ – 50% z příjmu po odečtení nákladů

• sazba 13,5%

• minimální roční VZ

RO – 1rok

VZ – 50% průměrné měsíční mzdy (před 2 roky) x 12

průměrná mzda v r. 2004 byla 18035,-

• sazby 13,5%

VZ – (18035 : 2)x 12 = 108 210,-

13,5% z 108 210 = 14 609

• maximální roční VZ

RO – 1rok

VZ – pevná částka 486 000,-

sazba 13,5% 13,5% z 486 000 = 65 610Kč

Zdravotní pojišťovny

= nestátní subjekty (PO), které hospodaří s financemi na zdrav. poj.

Druhy zdrav. pojišťoven:

1. VZP

• má mezi pojišťovnami základní postavení

• jejím garantem je stát tzn. pokud se dostane do platební neschopnosti zaplatí za ni náklady stát ze stát. rozpočtu, pojišťovna musí peníze vrátit

2. Zaměstnanecké zdrav. pojišťovny

• jejich založení povoluje MZ

• zapisují se do obchodního rejstříku (zaniká vymazáním)

• jejich činnost kontroluje ministerstvo financí

Zaměstnanecké pojišťovny se dělí:

1. resoltní - provádějí poj. pro zaměstnance organizací založených ministerstvem nebo ministerstvu podléhající (Ministerstva vnitra, Vojenská)

2. odborové – provádějí poj. pro zaměstnance jedno odboru (odborová zdrav. pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví – OZP)

3. podnikové – provádějí poj. pro zaměstnance jednoho nebo více podniků (zaměstnanecká poj. Škoda)

4. další zaměstnanecké poj. - meziresoltní, meziodborové (česká národní pojišťovna)

Struktura a činnost VZP

• řídí se zdravotně pojistným plánem

• VZP ho předkládá vládě a schvaluje ho poslanecká sněmovna

Organizační struktura

1. ústřední - řídí činnost všech složek VZP

• v čele je ředitel, kterého na návrh Správní rady volí a odvolává poslanecká sněmovna

2. krajské pobočky - v čele je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ředitel ústředí

3. další územní pracoviště

Orgány VZP:

1. Správní rada – má 30 členů, jsou zde:

• zástupci státu – jmenuje a odvolává je vláda ČR na návrh ministerstva zdravotnictví

• zástupci pojištěnců - jsou voleni a odvoláváni poslaneckou sněmovnou

• zástupci zaměstnanců – jsou jmenováni a odvoláváni organizacemi zaměstnavatelů

2. Dozorčí rada

• 3 zástupci státu – jmenuje a odvolává je ministr financí, ministerstvo práce a soc. věcí a zdravotnictví - každý volí 1zástupce

• 3 zástupci pojištěnců – volí a odvolává je poslanecká sněmovna

• 3 zástupci zaměstnavatelů – jmenováni a odvoláni organizacemi zaměstnavatelů

• 1 zástupce pojištěnců pro každou krajskou pobočku – volen a odvoláván krajským zastupitelstvem

• 1 zástupce zaměstnavatelů pro každou krajskou pobočku – vole a odvoláván organizací zaměstnavatelů

Orgány VZP rozhodují ve věcech provádění zdrav. poj., podílejí se na kontrole hospodaření VZP

Orgány zaměstnanecké pojišťovny

1. správní rada -jsou zde zastoupeni pojištěnci,stát a zaměstnavatelé

2. dozorčí rada

Zástupci pojištěnců a zaměstnavatelů jsou voleni podle volebního řádu pojišťovny a zástupce státu jmenuje a odvolává ministerstvo zdravotnictví

Sankce za porušení povinností subjektů zdrav. poj.

1. pokuty

1. ukládají se zdra. pojišťovně za neplnění oznamovací povinosti

• pojištěnci do výše 10 000,-

• zaměstnavateli do výše 200 000,-

• při opakovaném nesplnění až 2x uložení pokuty

2. ukládají se při nesplnění následujících povinností:

• oznámit ztrátu průkazu

• vrátit průkaz

• oznámit změnu osobních dat

• podrobit se povinné preventivní prohlídce

• propuštění z ústavního léčení pro hrubé porušení řádu až do výše 500,-

• používání průkazu pojišťovny, i když není jejím pojištěncem až 5 000,-

3. ukládá se zaměstnavateli za neplnění povinností poslat pojišťovně kopie hlášení o prac. úrazech až do výše 100 000,-

2. přirážky k pojistnému

• může se vyměřit zaměstnavateli u kterého došlo během roku k opakovanému výskytu prac. úrazů, nemocí z povolání ze stejných příčin (a v důsledku toho ke zvýšení nákladů na zdrav. péči)

• výše přirážky může činit až 5 %, o tolik víc zaplatí zaměstnavatel na poj., které platí za zaměstnance

3. penále

• ukládá se za porušení povinností platit poj. včas a ve správné výši

• penále činí 0,1 % dlužné částky za každý den

• penále platí i zdrav. pojišťovna v případě, že nevrátí včas plátci pojistného přeplatek na pojistné

Státní sociální podpora

Obecná charakteristika

• SSP je součástí systému SOZ (je jedním z pilířů SPO)

• zaměřuje se na pomoc rodinám, především rodinám s dětmi

• nástrojem SSP jsou peněžité dávky (jednorázové nebo opakované), jsou poskytovány v případě vzniku společensky uznaných soc. událostí, které jsou spojené s náhlými rodinnými výdaji (úmrtí, narození dítěte, péče o dítě), zabraňují náhlému poklesu životní úrovně rodiny při těchto událostech

• hlavním subjektem je stát (financuje SSP ze stát. rozpočtu)

• SSP funguje na principu solidarity = vzájemná podpora rodiny (hlavně soc. slabším a rodin s více dětmi)

• SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí (společně posuzované osoby) ze společné domácnosti (stejné trvalé bydliště)

Nárok na dávku SSP

1. Žadatel o dávku a společně posuzované osoby musí mít trvalý pobyt na území ČR

2. Při posuzování soc. situace rodiny se nebere v úvahu její majetek a výdaje jako u dávek SPE (pouze příjmy jednotlivce nebo rodiny)

3. Základem pro stanovení nároku na dávku a pro stanovení jejich výše jsou částky živ. minima

4. Nárok na výplatu dávek SSP zaniká uplynutím určitého období

1. 1 rok – např. u přídavku na dítě

2. čtvrtletí – u soc. příplatků, příspěvek na bydlení

Výpočet životního minima od Ledna 2007

1. ŽM jednotlivce bez společně posuzovaných osob = 3 126,-

2. ŽM rodiny (společně posuzovaných osob)

do 6 let	1 600
od 6 do 15 let (6 let)	1 960
nezaopatřené dítě 15 - 26 let	2 250
zaopatřené od 15 let (ostatní)	2 600
nejstarší člen rodiny	2 880

existenční minimum = 2020,-

• nepoužívá se u:

• nezaopatřených dětí

• poživatele starobního důchodu

• plně invalidní osoby

• osoby starší 65 let

Poskytování dávek SSP

1. Žádost o dávku

• o dávku smí žádat jen oprávněná osoba, která pokud je potřeba vystupuje za ostatní členy rodiny

• všichni musí s žádostí písemně souhlasit

Oprávněná osoba:

1. osoba způsobilá k právním úkonům ( od 18let)

• u rodičovského příspěvku je oprávněnou osobou i rodič starší 16 let

2. zákonný zástupce osoby nezpůsobilé k právním úkonům (rodič; náhradní rodič; jiná osoba, které byla nezletilá osoba svěřena do péče, nebo ústav v jehož péči se právně nezpůsobilý nachází)

• Žádost musí být podána na předepsaných tiskopisech MPSV

• O dávku SSP se žádá na krajských úřadech, úřadech práce a na kontaktních místech v úřadech

• Žadatel a ostatní společně posuzované osoby musejí předložit další dokumenty a informace, které jsou rozhodné pro nárok na dávku SSP, k žádosti je třeba připojit písemný souhlas žadatele, který dává právo orgánům státní správy používat osobní údaje uvedené v žádosti

• K žádostem o dávky se přikládají např.:

1. informace o výši příjmu (rozhodný příjem = čistá mzda =rozhoduje o nároku na dávku), daňové přiznání, potvrzení zaměstnavatele o výši mzdy

2. doklad o návštěvě předškolního zařízení (u rodičovského příspěvku)

3. skutečnosti dokazující nezaopatřenost dítěte (potvrzení o studiu)

4. potvrzení o zdravotním stavu dítěte posuzuje ho posudková komise MSSZ

5. doklad o způsobu užívání bytu (jestli je vlastník nemovitosti nebo jej užívá na základě nájemní smlouvy) a náklady na bydlení (u příspěvku na bydlení)

6. rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče (u dávek pěstounské péče)

7. údaje o přihlášení k trvalému pobytu

• Povinností orgánu státní správy je dodržovat mlčenlivost o osobních údajích klientů

• Klienti mají oznamovací povinnost =musejí hlásit změny důležité pro nárok na dávku nebo její výši (do 8 dnů)

2. Státní řízení o poskytnutí SSP

• o poskytnutí dávek SSP rozhodují krajské úřady (ÚP přezkoumává krajský úřad)

• úřady městských částí Prahy přezkoumává Magistrát hlavního města Praha

• vydávají rozhodnutí o přiznání dávky a o její výši nebo o tom, že dávka nebyla přiznána

• proti postupu úřadu SSP je možné se do 30 dnů odvolat a kraj. úřad musí do 30 dnů rozhodnout

3. Výplata dávek

• příjemce dávky je oprávněná osoba

• dávky musejí být použity na úhradu osobních potřeb, na výživu dětí a rodin nebo na pokrytí výdajů spojených s bydlením, záleží na typu dávky

• dávky SSP jsou vypláceny měsíčně a to takto:

• dávka je vyplacena do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za který dávka náležela (za září bude vyplacena v říjnu)

• dávky se vyplácejí předem na bankovní účet nebo v hotovosti (příjemce je povinnen uvést jakým způsobem má být dávka vyplacena) pokud chce změnu, úřad SSP je povinnen provést ji do měsíce, který následuje po měsíci v němž byla změna nahlášena

Dělení dávek SSP

• dávky SSP dělíme do dvou skupin:

1. dávky závislé na výši příjmů

• přídavek na dítě (opakovaná)

• soc. příplatek (opakovaná)

• příspěvek na bydlení (opakovaná)

2. dávky nezávislé na výši příjmů

• rodičovský příspěvek (opakovaná)

• příspěvek na školní pomůcky (jednorázová)

• dávka pěstounské péče:

• odměna pěstouna (opakovaná)

• příspěvek na úhradu dítěte (opakovaná)

• příspěvek při převzetí dítěte (jednorázová)

• příspěvek na zakoupení motor. vozidla (jednorázová)

• porodné (jednorázová)

• pohřebné (jednorázová) 5000 Kč

Přídavek na dítě

• dávka náleží nezaopatřenému dítěti na zabezpečení potřeb

• žádat může pouze oprávněná osoba tzn. zákonný zástupce nezletilého dítěte, zletilé dítě nebo Ústavní zařízení SPE

• každý rok je znovu prokazován příjem společně posuzovaných osob (pokud je dítě bez rodičů nebo jiných zákonných zástupců, považuje se za rodinu samo dítě)

Nárok na přídavek na dítě

1. Zjistíme rozhodným příjem rodiny

2. Vypočítáme ŽM rodiny

3. Zjistíme v jaké míře budeme dávku počítat. Můžeme ji počítat ve:

a) Zvýšené míře RP  ŽM x 1,5

b) Základní míře RP  ŽM x 1,5 RP  ŽM x 2,4

c) Snížené míře RP  ŽM x 2,4

RP  ŽM x 4

• pokud RP je větší než ŽM x 4 nemá rodina na dávku nárok

4. Výpočet dávky

PND = ŽM_D x k

a) zvýšená koeficient : 0,36

b) základní koeficient : 0,31

c) snížená koeficient : 0,16

Příspěvek na dítě se vyplácí

1. Zletilému nezaopatřenému dítěti, které je způsobilé k právním úkonům

2. Osobě, která má nezletilé dítě v přímém zaopatření (rodič; náhradní rodič; osoba na základě dohody; osoba, kterou určí příslušný úřad)

3. Ústavní SPE, který má dítě v přímém zaopatření

Sociální příplatek

• dávka náleží rodiči, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě (nenáleží pěstounům, poručníkovi nebo zařízení pověřených péčí o dítě)

• dávka je určena rodinám s nízkými příjmy na krytí nákladů spojených se zabezpečováním potřeb dětí

• příjem rodiny je testován za předchozí čtvrtletí = za každé čtvrtletí se zjišťuje nárok na soc. příplatek

1. Nárok na dávku

1. nezaopatřenost dítěte

2. rozhodný příjem musí být nižší než ŽM_rodiny x 2,2

• i když berou přídavek na dítě, rodičovský příspěvek

3. Výpočet dávky

ŽM_D x RP

SP = ŽM_D - -----------------

ŽM_R x koeficient

• pokud je dětí víc částky se sčítají

RP – vyjímka: pokud je RP_R  ŽM_R , počítá se místo RP_R =ŽM_R (základní je 2,2)

Příspěvek na bydlení

• slouží na krytí nákladů na bydlení

• poskytuje se jednotlivcům nebo rodinám s nízkými příjmy

• RP se zjišťuje za předchozí 1/4 letí (jako u SP)

Podmínky nároku

• na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu

• nárok má vlastník bytu jestliže náklady na bydlení (NB)  RP x 0,3 (v Praze 0,35) a zároveň musí být normativní náklady na bydlení (NNB)  RP x 0,3 (v Praze 0,35)

Náklady na bydlení (průměrné čtvrtletní náklady)

1. nájem (= cena za užívání bytu)

2. náklady za :plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu, centrální vytápění

!! pozor když (b) není součástí nájemného počítají se k nájemnému měsíčně tyto částky:

počet společně posuzovaných osob	Kč
1	651,-
2	890,-
3	1 164,-
4 a více	1 404,-

3. náklady za pevná paliva

• započítají se měsíčně tyto částky

počet společně posuzovaných osob	Kč
1	475,-
2	650,-
3	850,-
4 a více	1 050,-

Normativní náklady na bydlení

• jsou to částky dané zákonem a jejich výše se řídí počtem obyvatel obce, ve které má žadatel byt

• částky podle typu bydlení:

1. Byty užívané na základě nájemní smlouvy

2. Družstevní byty a byty vlastníků

Výpočet dávky

PB = NNB – (ŽM x k) – pokud je RP  ŽM

PB = NB – (RP x k) – pokud jsou NNB  NB

PB = NNB – (RP x k)

Rodičovský příspěvek (ROP)

Náleží rodiči (matce) nebo náhradnímu rodiči (adoptivní, pěstounovi, poručníkovi i rodiči v preadopční nebo v předpěstounské péči), který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě

Podmínky nároku:

1. Věk dítěte – poskytuje se od narození dítěte nebo od okamžiku převzetí do péče do 4 let věku dítěte, pokud je dítě dlouhodobě ZP nebo dlouhodobě TZP poskytuje se do 7 let dítěte

2. Péče o dítě

• musí být osobní, řádná, celodenní, rodič nemusí tuto podmínku splnit v případě, že zajistí aby o dítě pečovala jiná zletilá osoba, jedná se o případy, kdy je rodič výdělečně činný nebo je studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (školka)

Rodičovský příspěvek dále náleží

1. Rodičům dítěte, které nemá 3 roky a navštěvuje předškolní zařízení nejvýše 5 dnů v měsíci

2. Rodičům dítěte, které má více jak 3 roky, ale navštěvuje pravidelně předškolní zařízení nejvýše 4 hodiny denně

3. Když dlouhodobě ZP nebo TZP dítě navštěvuje speciální zařízení pro zdravotně postižené děti nejvýše 4 hodiny denně

4. Když dítě navštěvuje předškolní zařízení nepřevyšující 4 hodiny denně a jeho rodiče nebo rodič jsou smyslově postižení (v rozsahu 50 % a více)

5. Rodič, který pobírá celý měsíc PPM nebo nemocenskou v souvislosti s porodem, jestliže by byla PPM nebo nemocenská nižší než ROP, poskytuje se rodiči k PPM nebo nemocenské ještě ROP, který se vypočítá jako rozdíl mezi celkovou výší ROP a PPM nebo nemocenské

ROP náleží

Je-li dítě nebo rodič v péči zdrav. zařízení déle než 3 měsíce (do konce 3 měsíce - dostane, od začátku 4 měsíce- nedostane)

Výše ROP

1. Výše ROP je dána od 1. 1. 2007 částkou, kterou vyhlašuje MPSV ve Sbírce zákonů

2. Od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 je výše ROP 7 582,-

3. ROP je poskytována pouze jednomu rodiči (na základě dohody mezi nimi nebo určí příslušný úřad)

4. Jestliže by mělo v rodině více dětí nárok na příspěvek pobírá se jen na poslední dítě 1 x měsíčně

Příspěvek na školní pomůcky (PŠP)

Náleží dítěti, které bylo přihlášeno k zápisu povinné školní docházky a má nárok na přídavek na dítě

• výše příspěvku je 1 000,-

• dítě má nárok na příspěvek jen jednou

• PŠP se vyplácí jednorázově osobě, která má dítě přímém zaopatření (rodiče, náhradní rodiče) nedohodnou-li se tyto osoby, určí příjemce dávky úřad SSP, který o příspěvku rozhoduje

• je-li dítě v přímém zaopatření ústavu pro péči o dítě, vyplatí se tento příspěvek ústavu

Dávky pěstounské péče

Patří sem tyto dávky:

1. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (PUP)

• náleží dítěti svěřenému pěstounské péče

• je určena na úhradu jeho potřeb

PUP se poskytuje:

1. pěstounovi, který má v péči nezletilé dítě

2. nezaopatřenému, zletilému dítěti (nejdéle do 26 let), které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla jeho pěstounem

Poznámka:

Jestliže dítě pobírá důchod z důchodového pojištění dostane PUP jen v případě, že je PUP vyšší než důchod. Výše PUP je rozdíl mezi důchodem a PUP

Výpočet PUP

PUP = ŽM_D x k

Koeficienty pro výpočet PUP:

a) dítě je nezletilé, zaopatřené k = 1,4

b) -- / -- nezaopatřené k = 2,3

c) -- / -- dlouhodobě nemocné k = 2,35

d) --------- // --------- zdrav. postižené k = 2,9

e) --------- // --------- těžce zdrav. postižené k = 3,1

 

2. Odměna pěstouna

• poskytuje se pěstounovi do doby zletilosti dítěte (18 let) a poté i v době, po kterou má nezaopatřené zletilé dítě nárok na PUP

• zvláštní případy

• na OP má pěstoun nárok i když dítě pobírá důchod místo PUP

• na OP nemá pěstoun nárok jestliže je dítě v přímém zaopatření v ústavu nebo je v péči jiné osoby, kterou určí příslušný úřad

• OP pěstounovi nenáleží jestliže vykonává pěstounskou péči ve zvláštních zařízení pro výkon pěstounské péče je mu poskytována jiná odměna podle zvláštních předpisů

• při společné PP manželů náleží dávky PP jen jednomu z nich

• odměna pěstouna se posuzuje jako plat

• jestliže pečuje o dítě poručník náleží mu všechny dávky PP

Výpočet OP

OP = ŽM_J x 1^(k)

Koeficienty ve zvláštních případech:

1. pečuje-li pěstoun o 3 děti k = 5,5

+ za každé další dítě k = 0,5

2. dítě dlouhodobě TZP k = 5,5

+ za každé dlouhodobě TZP k = 0,75

3. Příspěvek při převzetí dítěte

4. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla